Záchranáři měli o prázdninách 280 výjezdů k reakcím na bodnutí hmyzem

Krajští zdravotničtí záchranáři jen za dva prázdninové měsíce vyjížděli k alergickým reakcím dvěstěosmdesátkrát, což v průměru znamená čtyři až pět případů denně!

V 17 případech byli pacienti přímo ohrožení na životě. K 8 nejvážnějším případům v odlehlejších oblastech dokonce vystartoval vrtulník letecké záchranné služby z letiště v Líních u Plzně.

 „Letos opravdu zaznamenáváme velký počet alergických reakcí, což značí, že hmyz je mimořádně agresivní,“ říká Vítězslav Sladký ze zdravotnického operačního střediska Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje.

Co by měl pacient napadený vosami, včelami nebo sršni dělat?

„Pokud člověk není alergický, nemělo by pro něho znamenat bodnutí hmyzem do trupu nebo končetin žádné nebezpečí. Místo vpichu žihadla většinou jen pálí, svědí a lokální otok má průměr maximálně 15 centimetrů. V těchto případech není třeba volat záchrannou službu a stačí ránu ledovat, případně tišit zklidňující mastí,“ vysvětluje Vítězslav Sladký.

Jiná situace ovšem nastává, pokud byl pacient zasažen žihadlem v ústní dutině nebo v krku. Zde je chlazení ledem nebo zmrzlinou nutností a postižený by měl dostat antihistaminika, tedy léky na alergie.

U těžkých alergiků dokonce hrozí po bodnutí vosou, včelou či sršněm anafylaktický šok, který se rozvine během několika minut až hodin po zasažení.

Prvotní kožní reakci doprovází dušnost, tachykardie, pokles krevního tlaku a v krajním případě bezvědomí a zástavu dechu. Je třeba co nejdříve podat antihistaminika a volat zdravotnickou záchrannou službu. Někteří pacienti s už diagnostikovanou alergií u sebe mají injekční pera s adrenalinem.

Zatímco alergiky hmyzí bodnutí může přímo ohrozit na životě, včelaři naopak získávají postupně na jed vysokou toleranci a neohrozí je mnohdy ani desítky žihadel. Každopádně letošní suché léto a postupné dozrávání ovoce ještě pacienty i záchranáře náležitě potrápí.

ilustrační foto