Americká: Může město nařizovat investorovi, co postavit? Co říká právník?

Pro oblast Americká – Sirkova – Denisova platí nový územní plán. Vyřešit by měl hlavně díru po zbořeném kulturáku. Všechny info najdete v článku Mrtvá Americká! Probudí se vůbec někdy k životu?

Na jedné straně je zde zájem města upravit lokalitu tak, aby co nejvíce odpovídala jeho požadavkům; na druhé straně je zde zájem soukromého investora (Ameside patřící pod společnost Amadeus Real), který do nemovitostí investoval značné finanční prostředky se záměrem nové výstavby a zhodnocení své investice.

Na to, nakolik může město určovat pravidla výstavby a omezovat tak právo investora disponovat se svým majetkem, jsme se zeptali Mgr. Ing. Pavla Cinka, advokáta ve společnosti Advokátní kancelář CINK a partneři, s.r.o.

Pane magistře, jak je to tedy s možností města určovat, jak může soukromý investor nakládat se svým majetkem, resp. ukládat mu povinnosti co by mělo být na pozemcích postaveno?

Situace není úplně jednoduchá a má několik rozměrů. Na jedné straně neplatí, že by si každý mohl stavět, kde chce, co chce, neboť je zde veřejný zájem na smysluplném využití lokality.

Za tímto účelem existuje platný územní plán, existují regulativy, které mohou upravit způsob využití území včetně toho, jak budou stavby vypadat a co musí splňovat, a je samozřejmě možno i určit podmínky ukládající různá omezení (výšku budov, procento nezastavěné plochy ap.) a dále je zde možnost nepovolit stavbu, která může mít negativní dopad na danou lokalitu.

Vzpomeňme ostatně na spory ohledně výstavby obchodního domu v místě obchodního centra na Roudné, což je rovněž stavba nacházející se v centru města, a tvrzení jeho odpůrců ohledně dopadů na dopravní situaci a množství aut v centru města.

Je to tedy tak, že město může investorovi nařídit, co má postavit, a on musí poslechnout?

Tak tomu rozhodně není. Investor samozřejmě musí respektovat platná omezení, ale druhou stranou mince je, že v rámci nich má možnost realizovat výstavbu dle svého uvážení (za splnění příslušných právních předpisů a získání potřebných povolení) a pakliže mu toto není umožněno, tak hrozí soudní přezkum takovéhoto rozhodnutí a případná náhrada škody, která investorovi vznikla.

Jako největší problém však vidím situaci, kdy investor v dobré víře zakoupí pozemky (ke kterým se vztahují určitá omezení, což je v pořádku, nicméně tato omezení nejsou překážkou plánované výstavby) a následně dojde k tomu, že dojde ke změně ohledně možnosti využití těchto pozemků (například uložením dalších omezení) a investorovi tak vznikne škoda, neboť nemůže svůj záměr realizovat. V takovém případě je zde samozřejmě riziko, že se bude investor domáhat náhrady takovéto škody soudní cestou a že bude úspěšný.

A co by tedy bylo dle Vašeho názoru nejlepším řešením dané situace?

Dle mého názoru je nejlepší variantou rychlá dohoda mezi investorem a městem ohledně takové podoby projektu, která by umožnila realizovat projekt v co nejkratším časovém úseku a danou lokalitu oživit.

Stávající stav (odstranění původního domu kultury a následné zablokování výstavby nového obchodního střediska) je dle mého názoru tím nejhorším možným řešením, které vedlo k postupnému vylidnění této lokality a má velmi negativní vliv na další objekty, které se v dané lokalitě nacházejí. Jak pro investora, tak pro město je důležité, aby již dále nedocházelo k dalším průtahům a došlo ke shodě ohledně realizace daného projektu a daná oblast získala v co nejkratší době nové využití a vrátil se do ní život.

Případné soudní spory ohledně povolení či nepovolení nové výstavby se mohou táhnout řadu let a daná lokalita bude i nadále chátrat, což není v zájmu ani investora, ani města a jeho občanů.

Foto: QAP.cz