Díky paní Olze se do přírody vracejí zachráněná veverčata - FOTKY

Veřejnost zná díky médiím především tváře zvířecích záchranářů, kteří operují v terénu. "Mezi námi jsou ale i tací, kteří se věnují neméně důležitým věcem, ale přitom nejsou tak vidět. Je to nemalá skupina lidí, přičemž někteří z nich pro záchrannou stanici živočichů, náš spolek či ochranu přírody pracují již několik let.  Mezi ně jednoznačně patří i ti, kteří se o své zvířecí svěřence starají doma nebo  při svém civilním zaměstnání. I oni jsou teď v jednom kole a jsou důležitou součástí našeho spolku,“ sděluje šéf záchranné stanice Karel Makoň.

Se záchrannou stanicí spolupracuje Olga Štěpánková, která se několik let věnuje hlavně veverkám. Každý rok odchovává mláďata ze zničených hnízd nebo poraněná veverčata.
 
"Jenom za letošní rok už odchovala a vrátila zpět do volné přírody 12 mláďat, přičemž některá piplala od pár centimetrů velkých slepých mrňat. Odchovat mládě veverky není žádná legrace, pominu-li skutečnost, že mláďata nesmějí prochladnout a stále se musí držet v teple, tak i samotné krmení vyžaduje určité znalosti a zručnost. Navíc některé veverky se k nám do stanice dostanou v kritickém zdravotním stavu, a tak vyžadují 24 hodinovou péči a individuální přístup. V reálu se pak jedná o desítky hodin a máte-li doma současně hned veverek několik, tak je to opravdu fuška. Olině veverky jdou, hlavně díky individuálnímu přístupu a zkušenostem, které s nimi má,“ představuje kolegyni Karel Makoň.

"Pravda, sladit evidenci pacientů s jejich jmény mi někdy dělá problémy, ale na druhou stranu když pak vidím ve venkovní voliéře běhat veverky Miki, Kiki, Maxe, Lukiho spolu s Viktorkou, Sofinkou, Fifi, Kukim a Lusi, tak jsem rád, že Olina se o veverky stará od A až po Z aniž by mě k tomu jakkoliv potřebovala,“ uzavírá šéf záchranné stanice.

FOTO: ZZS Plzeň