Měšťanská beseda v Plzni se otevřela veřejnosti před 120 lety!

Objekt, jenž je jedním z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v Plzni, byl poprvé otevřen 29. prosince 1901. Budova, již nechal téhož roku postavit plzeňský spolek měšťanů se stejným názvem, se rázem stala centrem kultury ve městě.

Po rozsáhlé novodobé rekonstrukci, která byla dokončena v roce 2005, jsou zdejší reprezentativní prostory včetně Kina Beseda a Divadélka Jonáš využívány pro nejrůznější typy společenských a kulturních akcí. Jsou to koncerty, divadelní představení, plesy, večírky, filmové projekce, festivaly, přednášky, konference, školení i akce pro děti. Celková kapacita všech sálů je přes tisíc osob.

„Měšťanská beseda hraje v Plzni nepochybně zásadní roli a zcela po zásluze je sto dvacet let srdcem plzeňské kultury. Historický kontext i podmínky vzniku této budovy nás činí odpovědnými vůči odkazu zakladatelů Měšťanské besedy, ale i vůči všem Plzeňanům. Jsme si toho plně vědomi,“ uvedl plzeňský primátor Martin Baxa.

Měšťanská beseda je od roku 1994 kulturní památkou. „Jde o stavbu velkoryse pojednané reprezentativní budovy s významným souborem uměleckých výtvarných a sochařských děl od značného počtu dobových českých umělců. Obsahuje i kvalitně dochované umělecko-řemeslné prvky a detaily interiérů upravené v pozdějším secesním slohu,“ řekla Eliška Bartáková, náměstkyně primátora pro oblast kultury, památkové péče a sociálních věcí.

Budovu postavil plzeňský stavitel František Kotek podle vítězného soutěžního návrhu architekta Aloise Čenského z roku 1898. Od počátku byla v přízemí umístěna honosná kavárna s výhledem do sadového okruhu města. Součástí areálu Měšťanské besedy byla od začátku i zahradní část s dřevěným dekorativním hudebním pavilonem a krytou arkádou venkovní restaurace, kde se odehrávaly letní taneční večery. Kavárna prošla rozsáhlou rekonstrukcí v roce 2019.

Měšťanská beseda byla významným kulturně společenským místem, kde se „psaly“ dějiny. Například v roce 1918 v souvislosti se vznikem samostatného Československa se zde konaly porady plzeňského národního výboru. Tuto skutečnost připomíná pamětní deska v hlavní chodbě, kde je rovněž umístěna pamětní deska ke vzniku vlastního měšťanského spolku.

Navštívila ji také řada významných osobností, například v roce 1921 první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Kavárnu si mimo jiné oblíbil spisovatel Karel Klostermann či vynálezce František Křižík, jenž se za svého pobytu v Plzni zasloužil o to, že velký sál měl od samého počátku elektrické osvětlení. Besedu navštěvoval i herec a spisovatel Miroslav Horníček a mnozí další.

foto: město Plzeň