Ministerstvo vnitra nedoporučuje Plzni současné konání voleb a referenda

Vysvětlení výše uvedeného a odkazy na zákony a vyhlášky v následném stanovisku ministerstva v přesném znění:

Stanoviska Ministerstva vnitra
Společné konání voleb a místního referenda
Způsob ustavení komisí pro hlasování v místním referendu upravuje ustanovení § 21 zákona
č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místním referendu“), a u okrskových volebních komisí pro volby
do zastupitelstev obcí je to ustanovení § 16 - § 19 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách
do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“); posledně jmenovaný zákon v ustanovení § 70 upravuje působnost okrskové volební komise v případě souběhu voleb do zastupitelstev obcí s jinými volbami, nikoli však s místním referendem. Způsob ustavení komisí pro hlasování v místním referendu a okrskových volebních komisí pro volby do zastupitelstev krajů je zcela odlišný, a to nejen personálně, ale
i s ohledem na lhůty k delegování jejich členů, proto není možné, aby tyto komise byly totožné,
a ani nelze směšovat jejich činnost.

S ohledem na zvláštní úpravu průběhu hlasování včetně zjišťování jeho výsledku jak v zákoně
o místním referendu, tak v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí, se domníváme, že není vhodné používat jednu volební a hlasovací místnost, popř. společnou hlasovací nebo volební schránku.
V této souvislosti je třeba upozornit i na ustanovení § 40 odst. 3 zákona o volbách
do zastupitelstev obcí, podle kterého jsou z dalšího postupu po otevření volební schránky vyloučeny okrskovou volební komisí jiné než úřední obálky vydané pro hlasování ve volbách; ty jsou součástí volební dokumentace, která je zapečetěna.

Podle § 40 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí může být při sčítání hlasů okrskovou volební komisí přítomen pouze zákonem určený okruh osob. Podobně je totéž upraveno, pro jiný okruh osob, v § 42 zákona o místním referendu. Z předchozího tedy vyplývá, že i samotné sčítání odevzdaných hlasů jak v místním referendu, tak ve volbách do zastupitelstev obcí musí probíhat odděleně.

Dalším rozdílem je, že konání místního referenda je výkonem samosprávy, a tudíž je hrazeno
z rozpočtu obce, volby jsou naopak hrazeny ze státního rozpočtu; proto je třeba odlišit náklady na volby a náklady na konání místního referenda.

Závěrem lze shrnout, že klíčovou pro zodpovězení otázek ohledně společných komisí a jejich úkonů je zásada legality, podle které lze výkon státní správy uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Okrskové volební komise nemohou totiž činit v rámci výkonu státní správy jiné úkony, než které jim zákon o volbách do zastupitelstev obcí výslovně stanoví.