Protivzdušná obrana Plzně je k vidění na nových mapách i videu - VIDEO

Projekt realizuje Asociace recentní archeologie v rámci otevřené výzvy Pěstuj prostor za podpory Ministerstva kultury České republiky a finanční podpory statutárního města Plzně.

Město Plzeň se svými Škodovými závody bylo v době II. světové války jedním z nejdůležitějších průmyslových komplexů v rukou nacistického Německa. Kvůli tomu se západočeská metropole několikrát stala cílem spojeneckého bombardování. Na ochranu před nálety proto okupační správa a místní obyvatelé vystavěli systém protiletecké obrany, který se skládal z vojenských a civilních krytů, baterií protiletadlových děl a mnoha dalších sofistikovaných zaměřovacích a lokačních zařízení.

Výsledky projektu jsou zaznamenány do mapy na webu www.protivzdusnaobrana.plzne.cz. Část této mapy vychází nyní i v tištěné podobě, která navazuje na první tištěnou mapu protivzdušné obrany vydanou v roce 2016. Zatímco první mapa se zaměřovala především na postavení baterií protiletadlových děl, druhý díl se věnuje protileteckým krytům. Mapu je možné zdarma získat v Infocentru města Plzně na náměstí Republiky nebo v digitální podobě (https://recentniarcheologie.cz).

Mapa představuje několik významných úkrytů na území Plzně, například rozsáhlý podzemní komplex v terase pod Vinicemi, v němž se za války skrývalo místní vojenské velitelství a který byl před několika lety zpřístupněn veřejnosti v rámci expozice v zoo Plzeň. Mapa též zmiňuje několik civilních krytů v okolí Hlavního nádraží, z nichž však velká část v nedávné době zanikla kvůli opravám železničního koridoru a další stavební činnosti.

Pozornost je také věnována některým méně typickým protileteckým úkrytům, například drobným betonovým pozorovatelnám přezdívaným Einmannbunker, které bývaly umístěny především v průmyslových areálech, nebo skalním krytům u Radčic a v ulici Na Roudné, jež si svépomocí vyhloubili místní obyvatelé.

V rámci projektu vzniklo i krátké video Protivzdušná obrana Plzně 2. Ten volně navazuje na film Protivzdušná obrana Plzně – Baterie protileteckých děl FlaK 88 u osady Amerika, které přibližuje problematiku výzkumu objektů protiletecké obrany. Nové video diváka zavede na místo zaniklé baterie těžkých protileteckých děl FlaK 88 na okraji Vejprnic, kde se dodnes dochoval podstavec radiolokátorů FuMG 65 Würzburg Riese nebo do objektu nedaleko Chotíkova, kde se za války nacházelo jedno z vůbec největších dělostřeleckých ležení v okolí Plzně.

Krátký film představí i jediné zachované podezdívky těžkých protileteckých děl na Plzeňsku, které se ukrývají v zahrádkářské kolonii na okraji Předních Skvrňan. Tyto podezdívky během let zarostly náletovými křovinami, a dokonce se proměnily v černou skládku.

VIDEO: Asociace recentní archeologie