V pivovaru se měnili měděné řetězy, které přispívají k výjimečné chuti piva Pilsner Urquell

Ve varně pivovaru Plzeňského Prazdroje zkontrolovali v úterý 15. února technici dno měděných rmutovacích pánví a vyměnili ručně vyráběné řetězy z vyžíhané mědi. QAP.cz byl u toho a Vy se nyní můžete dozvědět, jak taková výměna řetězů probíhá a k čemu jsou vlastně dobré.

Ručně vyráběné měděné řetězy míchají v pánvích směs sladu a vody, takzvaný rmut, přímo u dna vypouklé pánve. Tyto unikátní technické prvky jsou dodnes zachovány jako součást původní neměnné technologie a i díky nim je ležák Pilsner Urquell stále jedinečným standardem pro celou kategorii piv plzeňského typu. "Měděné řetězy se používají odnepaměti, je to tradiční postup od zavedení těchto pánví, takže tak od konce 19. století. Muselo se to udělat proto, aby řetěz neustále obnovoval povrch a zabraňoval připalování toho ´díla´," prozradil QAPu.cz obchodní sládek Pavel Průcha. "Ještě předtím se používalo takzvané karblování, to se dělalo dřevěnými hrably. Lidi, co měli na starosti vaření, chodili kolem dokola a hrablama museli intenzivně promíchávat to ´dílo´."

Plzeňský ležák získal již v 19. století věhlas ve světě díky své jedinečné chuti a zlatavé barvě, která nebyla do té doby u piv známa. K výjimečnému výsledku vede unikátní proces výroby, od roku 1842 důsledně dodržovaný plzeňskými sládky. První zvláštnost spočívá v takzvaném plzeňském sladu z vlastní sladovny, který se připravuje z přesně definovaných druhů českého ječmene, další unikáty jsou na varně – trojitý rmut a přímý ohřev rmutovací pánve s měděným, ručně vyrobeným řetězem, který míchá sladinu. "Ve varně smícháme slad a vodu pro tzv. rmutování, kdy část směsi oddělíme a zahřejeme v měděných rmutovacích pánvích a poté je vrátíme do hlavní směsi, takzvaného ´díla´. Ve většině pivovarů uvidíte jednormutový, maximálně dvourmutový postup, u nás se rmutuje třikrát," popsal první zajímavost Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.