V Brdech vypukl řízený požár, má pomoci unikátním vřesovištím - FOTKY

Řízené požáry jsou součástí Plánu péče o CHKO Brdy, který schválilo Ministerstvo životního prostředí a mají pomoci k uchování unikátních brdských vřesovišť. Řízený požár na dopadové ploše Jordán vypukl v Brdech ve středu 18. května, zároveň se konalo taktické cvičení hasičů.

"Cvičení proběhlo na dopadové ploše Jordán, která má velikost celkem 450 ha. Na části plochy již postupným zarůstáním stromy došlo v minulosti k omezení vřesoviště, přesto se současná plocha vřesoviště na Jordánu odhaduje na 230 hektarů.  Zásah se uskutečnil na zlomku této rozlohy na dvou oddělených plochách o výměře 0,18 a 0,27 hektarů," uvedl Jan Hora, velitel taktického cvičení z HZS Rokycany.

V tomto období jsou pro řízené hoření vřesu optimální podmínky. Řízený požár má přispět k údržbě unikátních a rozlehlých vřesovišť v Brdech. Ve spolupráci s CHKO a ornitology byl vybrány plochy, kde nehnízdí ptáci. Takto rozsáhlá vřesoviště jsou typická především pro západ či sever Evropy, v Čechách jsou velmi vzácná a obvykle malého rozsahu.

“Jsem rád, že se hned po odchodu Armády ČR našla možnost, jak v této péči o dopadové plochy Jordán a Tok pokračovat. Děkuji především HZS Plzeňského kraje za jejich vstřícnost, majiteli pozemků VLS ČR za souhlas s provedením a Armádě ČR za úpravu logistiky jejich výcviku, který umožnil, aby taktické cvičení mohlo proběhnout,” říká Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, vedoucí Správy CHKO Brdy.

Rozsáhlá vřesoviště vznikla na dopadových plochách zrušeného vojenského prostoru dlouholetým působením požárů a narušováním půdy při vojenských cvičeních. V současné době jde o nejcennější zóny CHKO.

“Vřes obecný nesnáší zastínění korunami stromů a k úspěšnému zmlazování vyžaduje obnaženou minerální půdu. Po ukončení vojenského výcviku ale tyto plochy zarůstají náletovými dřevinami, hromadí se tu opad ze stromů a brání uchycení semenáčků vřesu. Přestárlé keříky vřesu postupně odumírají a bez potřebné péče, jakou jsou i řízené požáry, hrozí vřesovištím postupný zánik,“ vysvětluje Martin Adámek z Botanického ústavu Akademie věd.

foto: HZSPK, pozary.cz