Lara, Béďa i rekordní počet mláďat. Rysům se na Šumavě a v Bavorském lese daří

Lara, Stummel, Béďa nebo Mireček, to jsou jen někteří z rysů, kteří se většinou nepozorovaně potulují lesy hraničního hřebene. Neznají lidské hranice, a proto je možné je pozorovat v Bavorském lese i na Šumavě.

Při monitoringu 2024/2025 byl ve zkoumaném území zaznamenán druhý nejvyšší počet rysů, jaký byl kdy zjištěn. Také byl zaznamenán dosud nejvyšší počet mláďat jako v roce 2018/ 2019. Tento výsledek umožňuje odborníkům dospět k závěru, že stav rysí populace je v obou chráněných území víceméně stabilní.

„Tento výsledek nás velmi těší a ukazuje, že se rysům v obou národních parcích daří dobře a že zde nacházejí vhodné životní prostředí,“ říká ředitelka Národního parku Bavorský les Ursula Schuster. V monitorovacím roce 2024/ 2025 bylo potvrzeno celkem 27 samostatných rysů. Mezi nimi bylo dvanáct samic a osm samců, u sedmi zvířat není pohlaví známo.

I díky použití dalších fotopastí, které byly ve zkoumaném území nainstalovány v rámci jiných projektů, byli u všech dvanácti samic zaznamenáni potomci, rysice Surya měla dokonce potvrzena tři mláďata, osm rysic mělo po dvou mláďatech a tři pouze po jednom mláděti. „Počet 22 mláďat odpovídá dosud nejvyššímu zjištěného počtu mláďat v rámci jednoho rysího roku. Takové hodnoty jsme dosud měli pouze v monitorovacím roce 2018/19,“ říká Schuster.

Pavel Hubený, ředitel NP Šumava, neskrývá nadšení a vrací se o čtyři desetiletí zpět: „Pamatuji si, když jsme před 40 lety vypouštěli na Šumavě rysy z Karpat. Doufali jsme, že přežijí, ale nic nebylo jisté. Dnes vidíme, že jsme udělali dobře. Že je v celém regionu Bavorského lesa a Šumavy dostatek rysů, že je jejich populace stabilní a hlavně vidíme, že je obyvatelé celého území přijali za své.“

S tím souhlasí i prof. Marco Heurich z NP Bavorský les, který je zodpovědný za rysí monitoring. Pro něj je přeshraniční každoroční monitoring, který se provádí od roku 2009, zásadní pro ochranu rysa. „Pouze díky těmto číslům můžeme sledovat stav a rozšíření populace, včas rozpoznat změny v populaci a v případě potřeby přizpůsobit ochranná opatření,“ uvedl.

Martin Starý ze Správy NP Šumava však k optimismu přidává i důležité varování: šumavská populace je stále poměrně izolovaná a pro její dlouhodobé přežití by bylo ideální, kdyby se v budoucnu propojila s dalšími skupinami rysů. „Potvrzuje se také, že existence národních parků, které mají společné, poměrně velké bezzásahové území, je zásadní. Je ale nutné připomenout to, že šumavská přeshraniční populace je stále poměrně izolovaná. Bylo by žádoucí, aby se propojila s nějakou další.“

Fotopasti jako detektivní nástroj

Celková plocha zkoumaného území v obou národních parcích činí 820 kilometrů čtverečních. Na 69 místech se po dobu 100 dnů nainstaluje 109 fotopastí. „Protože zvířata k pohybu po svém teritoriu často využívají lesní cesty a turistické stezky, je většina fotopastí umístěna právě tam a pak také na místech, kde zvířata značkují,“ vysvětluje Heurich.

Aby byla zaručena identifikace jedince, je nutné instalovat dvě fotopasti proti sobě, aby zoologové získali snímky zvířete z obou stran. Nakonec se snímky rysů porovnávají s fotografiemi z předchozích let, což umožňuje identifikovat konkrétní jedince. „U rysů je takový systém rozpoznávání zvířat možný. Každé zvíře má svůj individuální vzor kresby srsti, který funguje podobně jako otisky prstů u lidí,“ vysvětluje Marco Heurich.

Monitoring probíhá už desítky let

Monitoring rysa na Šumavě a v Bavorském lese probíhá už desítky let. I díky tomu víme, že někteří jedinci se v národních parcích dožívají poměrně vysokého věku. Nejstaršími dosud zaznamenanými zvířaty jsou rysice Nora a rys Kika, obě ve věku 14 let. Nejstarší pozorovanou rysicí je aktuálně Geli, která se narodila v roce 2013. Průměrný věk zvířat, která byla pozorována alespoň dva po sobě jdoucí roky, je v současné době 6,1 roku.

Foto NP Bavorský les