Na rybníce pod Tisovou pracují bagry. Odbahnění zlepší podmínky pro živočichy

23.02.2024 14:50

Přírodní rezervace Tisovské rybníky je jednou z nejvýznamnějších ornitologických lokalit v Plzeňském kraji. Postupně se rybníky ale zanesly bahnem a kvalita vody se zhoršila.

odbahneni Tisovskych rybniku-Velky Podvesny rybnik_Zdenek myslik
odbahneni Tisovskych rybniku-Velky Podvesny rybnik_Zdenek myslikMalá_Strana_PR_Zbynické rybníky_Zdenek MyslikMalý_Podvesný rybnik_2005_Zdenek MyslikVelký_Podvesný Rybnik_2023_Zdenek MyslikVelký_Podvesný_rybnik_2023_Zdenek Myslik_2brambornicek hnedy_Vaclav Bystrickyjerab popelavy_Vaclav Bystrickyslavik modracek_Vaclav Bystricky

Aby vodním ptákům opět podmínky v přírodní rezervaci vyhovovaly, přistoupila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR k jejich odbahnění a opravě technických prvků. Rybníky jsou majetkem státu.

„Návštěvníci Tisovských rybníků si už možná všimli práce bagrů na rybníce pod Tisovou. Letos se odbahní Velký a Malý Podvesný rybník. Bude vyvezeno téměř 40 000 metrů krychlových usazenin a zároveň se opraví výpustná zařízení a bezpečnostní přelivy,“ popisuje Zdeněk Myslík z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR s tím, že odbahnění a opravy letos čekají i rybníky v přírodních rezervacích Postřekovské rybníky a Zbynické rybníky, které jsou také státním majetkem.

Tyto vodní plochy jsou jedním z mála útočišť pro vodní ptáky zejména díky nízké rybí obsádce a mělkým příběžním porostům. Hnízdí tu například potápka malá, moták pochop, rákosník proužkovaný, slavík modráček, ťuhýk obecný, ťuhýk šedý, bramborníček hnědý a bramborníček černohlavý. Nejvzácnějším hnízdním druhem je jeřáb popelavý.

Foto Václav Bystřický

V době tahu se u Tisovských rybníků ukazují i další vzácné druhy, například kulík bledý, čírka obecná, čírka modrá, vodouš tmavý, rudonohý a kropenatý. Také jespák bojovný, husice liščí, husice rezavá, hvízdák euroasijský, hohol severní nebo sýkořice vousatá. Z dravců se zde vyskytuje orel mořský, orlovec říční nebo luňáci červení či hnědí.

Většina ostatních rybníků v kraji trpí přebytkem živin, které se do vody dostávají splachem z okolních polí, z odpadních vod nebo nadměrným chovem ryb zejména kaprů. Voda je pak zakalená a nádrže se zanášejí bahnem, rybníky jsou mělké, snáze se prohřívají a vysychají. Ve vodě pak chybí kyslík, přemnoží se řasy a sinice. V zakalené vodě mají vodní ptáci málo potravy a nízká průhlednost vody jim znemožňuje potápění a lov.

„Rybníky jsou citlivé na množství živin. Jejich odbahněním pomůžeme zdejší přírodě. Veškeré práce byly připravovány s Plzeňským krajem, správcem těchto chráněných území. Práce v pobřežních porostech budou ukončeny před hnízděním ptáků. Finance na tuto akci máme z Národního plánu obnovy,“ dodává Zdeněk Myslík.

Foto Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Václav Bystřický, Zdeněk Myslík

SDÍLEJTE ČLÁNEK
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT