Nebuďte lhostejní k přírodě! Pomozte zmapovat budovy a místa, kde umírají ptáci

V týdnu 23.–29. září probíhá Týden skleněného zabijáka. Údaje získané při hromadném mapování ptáků zabitých o sklo poskytnou České společnosti ornitologické (ČSO) přesnější čísla a jasné argumenty pro jednání s majiteli nebezpečných objektů.

Náraz do skla je jednou z nejčastějších příčin úmrtí ptáků. Odhady odborníků hovoří o milionu ptáků v Česku a jedné až dvou miliardách ptáků na celém světě, kteří každoročně zahynou po nárazu do skleněné plochy.

„Náraz do prosklené plochy patří vedle sražení autem a úhynu na drátech a sloupech vysokého napětí k nejčastějším důvodům, proč u nás divoce žijící ptáci hynou. Problém ale není tolik viditelný. Zatímco mrtvé ptáky na silnicích nebo pod vysokým napětím vidíme často, opeřence, kteří zahynou po nárazu do skleněné plochy, úklidové čety velmi rychle odstraní. Jde o neviditelný, ale velký problém,“ zdůrazňuje Lukáš Viktora, který se v ČSO zabývá ochranou ptáků ve městech.

Nejčastěji jde o zrcadlící pláště obchodních center či moderních výškových domů, průhledné spojovací krčky budov, ale i prosklené stěny zastávek.

„Já za náš spolek určitě nejen do databáze, ale i místní samosprávě a správcům majetku opět pošlu doposud nezabezpečenou vlakovou zastávku Plzeň – Slovany, na kterou jsme upozorňovali již v květnu roku 2022. To samé do Třemošné u Plzně, kde jsme téhož roku upozorňovali na nově zrekonstruované autobusové čekárny. Anebo pár dní nově zrekonstruovaná zastávka MHD v Plzni na Roudné - V Ráji. A takhle bych mohl pokračovat do nekonečna...," okomentoval Karel Makoň z plzeňské záchranné stanice živočichů.

Podle ochránců jsou pro ptáky nejnebezpečnější skleněné plochy, které jsou buď průhledné, nebo zrcadlící. Největší riziko nastává, když je takováto plocha umístěná ve větším množství zeleně, kde se pohybuje i velké množství ptáků, např. v parcích, v lese nebo na břehu řeky.

Rizikem se tak v posledních letech stávají i čím dál oblíbenější zážitkové tiny housy (tzv. glamping), které mají často prosklenou celou stěnu a jsou posazené na samotě, přímo v zeleni, takže se jedná o velmi nebezpečné pasti pro ptáky.

„Ptáci se pohybují výrazně rychleji než savci a na rozdíl od lidí mají oči umístěné po stranách hlavy, proto vidí nejostřeji do stran. Také nedovedou rozlišit, co je skutečnost a co je její zrcadlový obraz. Průhledné sklo, jako je například plášť autobusové zastávky, anebo protihluková stěna u dálnice, nedokáže pták zaznamenat jako překážku a v plné rychlosti do ní narazí. Zrcadlové pláště budov, které vidíme povětšinou na obchodních centrech nebo výškových budovách, často zrcadlí oblohu a okolní zeleň a stávají se tak pro ptáky prakticky neviditelnými,“ vysvětluje důvody nárazů Viktora.

K mapování nebezpečných míst vybízí Týden skleněného zabijáka

Po nebezpečných místech, kde se ptáci zabíjejí a zraňují o skla, budou v týdnu 23.–29. září pátrat lidé po celém světě. Akci Global Bird Rescue organizuje FLAP Canada a v Česku se koná pod záštitou ČSO. „Mapovat ptáky zabité o skla může opravdu každý. Stačí obejít skleněné plochy v okolí. Když pak lidé najdou zabitého nebo zraněného ptáka, je důležité zadat informace o nálezu – datum, čas, místo a fotodokumentaci – do databáze birds.cz,“ vysvětluje Gabriela Dobruská, která se v ČSO věnuje osvětě a koordinuje Týden skleněného zabijáka.

Týdnem skleněného zabijáka pátrání po nebezpečných plochách nekončí. „Informace o ptácích, kteří se zabili či zranili nárazem do skla, sbíráme celoročně. Uvítáme i zpětná hlášení a především průběžná, která nám řeknou, že na konkrétní budově opakovaně dochází k nárazům ptáků do skel. Z dosavadních zkušeností při jednání s majiteli a provozovateli nebezpečných skleněných ploch víme, jak je důležité mít data, o která se můžeme opřít,“ říká Viktora.

Foto DES OP