Plzeň představila nový lesní hospodářský plán. Bude platit deset let

Plzeňské městské lesy spravují jejich správci od 16. května 2025 podle nového lesního hospodářského plánu. Tento důležitý dokument předepisuje rozsah a způsob péče nejen o lesy hospodářské, ale i o ty rekreační.

„Myslím, že teprve v době kůrovcové kalamity jsme si plně uvědomili, jak jsou pro nás lesy důležité a co vše nám kromě dřeva poskytují. Na jejich obnovu i druhovou skladbu odpovídající dané lokalitě klademe velký důraz, a to i s ohledem na klimatickou změnu. To, co v městských lesích dělat smíme či musíme, nám určuje lesní hospodářský plán,“ přiblížil náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar.

Lesní hospodářský plán je nástroj vlastníka lesa i jeho správce, který mu říká, jak v něm hospodařit a těžit dřevo v rámci daných zákonných norem. Popisuje jednotlivé části lesa, navrhuje, jak v nich zlepšit části porostů.

„Lesní hospodářský plán nechává lesníkům určitou volnost, jak dle zkušeností a odborných znalostí mohou zlepšit podmínky pro růst lesa a také zdravotní stav stromů, které v nich rostou. To se týká například i budování malých lesních tůněk, které zadrží v lese více vláhy, nebo i zřizování mysliveckých políček pro zvěř, která pomáhají snížit škody způsobené volně žijícími zvířaty na mladých stromech. To nám snáze umožní novela lesního zákona,“ řekl vedoucí oddělení lesního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně Milan Sekáč.

Proces vzniku a schvalování plánu

Vypracování a schválení lesního hospodářského plánu je povinné pro každého vlastníka lesa v České republice, který spravuje více než 50 hektarů lesních pozemků. Plzeň vysoutěžila s cenou 2 430 890 korun včetně DPH jako zpracovatele firmu Plzeňský lesprojekt, a.s., která plán připravovala celý rok 2024, další tři měsíce trvalo jeho projednávání.

„Její odborní pracovníci museli důkladně projít všechny části městských lesních porostů, popsat je a tyto analýzy použít při zpracování návrhu nového lesního hospodářského plánu,“ vysvětlil vedoucí Úseku lesů, zeleně a vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně Richard Havelka.

Aby byly plzeňské lesy zdravé a sloužily dál, odborníci je nejdříve pečlivě prozkoumají. Na základě zjištění pak navrhnou, jak s lesem hospodařit, s ohledem na těžbu dřeva i na to, aby les chránil klima, vodu, půdu a poskytoval prostor pro rekreaci. Pro majitele lesů jsou závazné pokyny z plánu, které určují například kolik dřeva se smí za deset let vytěžit, kolik listnatých stromů a jedlí se má sázet, a jaké prořezávky jsou nutné pro budoucí stabilitu lesa.

Lesní hospodářský plán má podobu textovou a mapovou. Mapy nejsou jako ty turistické. Ukazují, jak staré jsou stromy, jaký je typ půdy a určují, kde může vlastník lesa kácet a kolik dřeva smí vytěžit. Toto maximální množství dřeva, kterému se říká „etát“, je vypočítáno tak, aby ho za deset let v lese zase dorostlo stejné množství. Díky tomu je zaručeno, že les bude stále kvalitní a nebude se zmenšovat.

Plzeňské lesy v číslech a historii

Plzeň je dle náměstka Aleše Tolara již historicky vlastníkem rozsáhlých lesních porostů i mimo katastr Plzně. „Navazujeme na práci našich předků, k nimž patřil i plzeňský lesní rada profesor Josef Sigmond. Jen díky tomuto historickému majetku mají obyvatelé našeho města les na dosah. Navíc během letních veder vyhledávají les jako prostor s přírodní klimatizací hlavně starší lidé, protože v něm bývá o 2-5 stupňů méně,“ doplnil Aleš Tolar.

Plzeňské městské lesy, o které se Správa veřejného statku města Plzně stará, mají rozlohu 4092 hektarů a zahrnují lesní pozemky na 52 katastrálních územích od Stodu až k Rokycanům. Historické lesní pozemky má Plzeň například také u Kokotských rybníků. Svojí rozlohou jsou plzeňské městské lesy pátým největším městským lesním majetkem v České republice. Rostou v nich nejčastěji borovice či duby.

Foto ilustrační SVS MP