Revoluce v záchraně životů? Drony SIT testují přepravní drony – FOTKY

Plzeňské Drony SIT ve spolupráci se Zdravotnickou záchrannou službou Plzeňského kraje zahájily revoluční projekt přepravy zdravotnického materiálu drony. Cílem je testovat logistiku a efektivitu doručení například AED přístrojů do odlehlých lokalit, kam se sanitka nedostane tak rychle.

„Každý projekt na záchranu životů má cenu zlata. Mám velkou radost, že naše Správa informačních technologií pracuje na dalším z nich. Transport zdravotnického materiálu dronem je v České republice něco ojedinělého a naši dronaři patří v rámci systému IZS k evropské špičce," zmínil primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Speciálně upravený dron disponuje padákem a radary pro vertikální i horizontální detekci překážek. Nese s sebou také dvě 12 kilogramů těžké baterie.

„Dron DJI FlyCart 30 testovaný v pilotním projektu má rozpětí přibližně 2,5 metru a váží až 90 kilogramů, z čehož 30 kilogramů tvoří přepravovaný náklad v boxu. Ten je zavěšený na speciálním navijáku, který umožní na 17 metrů dlouhém lanku s hákem spustit box na potřebné místo,“ prozradil QAPu Josef Navrátil, ředitel Drony SIT s tím, že jeden dron do pilotního projektu bez zdravotnického materiálu vyjde na cca 650 tisíc korun.

V boxu, který dron nese, jsou umístěné zdravotnické přístroje, léky a další materiál sloužící k bezprostřední záchraně života.

„Nejde jen o defibrilátor AED, který se používá při srdeční zástavě, ale také například o EpiPen pro akutní alergické reakce. Včasné použití těchto přístrojů hraje při záchraně života zásadní roli,“ zmínil Pavel Hrdlička, ředitel HZZS PK, který zároveň jezdí se záchrankou jako lékař.

Velkou výhodou takového dronu je nejen rychlost doručení potřebného materiálu, ale i vizuální propojení operátora záchranky se zraněným. „Dron je vybaven i kamerou, což nám umožní verifikovat stav i počet zraněných osob. Budeme mít větší přehled o tom, co se děje na místě,“ vyzdvihl Pavel Hrdlička.

Drony by měly v budoucnu létat v odlehlých oblastech. Jedná se o méně obývané lokality a také místa hojně vyhledávaná turisty. Jedná se například o Brdy a Šumavu. Pilotní projekt bude realizovaný v lokalitě Líně. Tam chtějí dronaři testovat logistiku, propojení technologií, ale i vzdálenost doletu.

„Jsou dvě možnosti, dron doletí na místo, vyloží náklad, případně přistane a doletí zpět. Druhá možnost je, že dron na místě zůstane a v rámci svozu bude převezen zpět na základu. Ty by mohly být například na základnách záchranné služby, které bývají na okrajích obcí. Vše je ale v plenkách, začínáme testovat,“ vysvětlil Josef Navrátil, ředitel Drony SIT.

Kdy budou drony zachraňovat životy je zatím ve hvězdách. Legislativa je vůči technologii o krok pozadu. „Největší problém je, že žádná legislativa vlastně není. Nejsou normy, které by umožnily použít legálně to, co my jsme po technologické stránce připravili,“ zmínil Daniel Kůs, radní města Plzně pro Smart City a podporu podnikání.

„Legislativa je pozadu,“ souhlasil ředitel Drony SIT. „Simulace budeme provádět přibližně jeden rok. Čeká nás ale i mnoho papírování. Musíme diskutovat s různými úřady, institucemi, je to zkrátka o tom scházet se a psát emaily a tlačit, aby se to změnilo,“ nastínil Josef Navrátil.

Projekt je v ČR první svého druhu a představuje zásadní krok k využití dronů v krizových situacích. „Je to unikátní projekt, předpokládám i v rámci Evropy. Nejde totiž o dron, který je sám defibrilátorem, ale o dron, který přenáší to, co je v danou situaci třeba, což je unikátní,“ vyzdvihl závěrem Pavel Hrdlička, ředitel HZZS PK.

„Je to další významný krok, jak můžeme do budoucna zlepšit zdravotní péči v celém našem kraji,“ zdůraznil hejtman Plzeňského kraje Kamal Farhan. „Z vlastní praxe vím, že pokud jde o život, je cenná jakákoli pomoc. A pokud bychom byli schopni pomocí dronů zajistit rychlou přepravu zdravotnického materiálu, bude to další významný technologický posun pro naše už tak špičkové krajské zdravotnictví.“

Foto QAP