V Plzni vznikne památník průkopníkovi trolejbusové dopravy - VIZUALIZACE

Plzeň se díky němu stala hned po Praze v roce 1941 druhým českým městem, kde byly trolejbusy zavedeny do provozu. Socha bude odhalena v polovině září před Vozovnou Slovany. Její realizaci schválila Rada města Plzně.

„František Mlynařík nebyl jen schopný ředitel, ale také člověk, který se v nelehké době dokázal zastat svých kolegů a jednal podle svého svědomí. Jeho životní příběh bohužel neměl šťastný konec. O to důležitější je si ho dnes připomenout jako někoho, kdo pro město mnoho vykonal a zamyslet se nad tím, jak složité mohou být lidské osudy,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Město Plzeň během minulého roku oslovilo tři výtvarníky, kteří zpracovali jednoduché návrhy. „Letos v únoru pak odborná komise vybrala návrh od Jindřicha Zeithammla. U vozovny tedy vznikne busta Františka Mlynaříka na zhruba dvoumetrovém kamenném podstavci. Občané tak poznají neprávem pozapomenutou významnou plzeňskou osobnost z první republiky,“ řekl náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar a doplnil, že odhadovaná cena díla je zhruba dva miliony korun.

Správa veřejného statku města Plzně (SVSMP), jež má projekt na starost, už prostor před Vozovnou Slovany, kde památník vznikne, upravila. Nově je uzpůsobený jako náměstíčko se 4 lavičkami po obvodu, s mlatovým povrchem, nově vysazenými stromy, trvalkovými záhony a stožáry veřejného osvětlení.

František Mlynařík

František Mlynařík se narodil 5. ledna 1901 v Plzni, nejprve vystudoval I. českou reálku v Plzni, poté Vysokou školu technickou v Praze obor elektrotechnické inženýrství. V roce 1930 složil autorizační zkoušku z oboru elektrotechnického inženýrství u Zemského úřadu v Praze. Praxi získal v elektrotechnické zkušebně Škodových závodů v Plzni-Doudlevcích, poté přešel k Západočeským elektrárnám. V letech 1935–1947 působil jako ředitel Elektrických podniků města Plzně.

Byl aktivní i jako občan, angažoval se v Sokolu. Ředitelem zůstal i během nacistické okupace a pomáhal svým zaměstnancům a jejich rodinám, kteří byli pronásledováni. Sám byl kvůli tomu v roce 1944 gestapem zatčen, vězněn a vyslýchán. Po válce ho však část jeho podřízených obvinila z kolaborace. I přesto, že byl viny zproštěn, tíhu situace neunesl a 12. dubna 1947 ukončil svůj život skokem ze třetího patra budovy ředitelství PMDP na Denisově nábřeží.

Vizualizace: Jindřich Zeithamml