Vaše krev nebo plazma může zachránit život. Nově bude možné darovat i na Tachovsku

Lidé na Tachovsku budou mít nově možnost darovat krev a plazmu přímo v okrese. Díky spolupráci Klatovské nemocnice a Nemocnice následné péče Svatá Anna vzniklo odběrové centrum v Plané.

Nemocnice Svatá Anna v Plané vybudovala prostory pro odběry ve svém přízemí a provozovat je bude pracoviště transfuzní služby z Klatovské nemocnice.

„Lidé, kteří pravidelně darují plazmu nebo krev, nemůžou a neměli by jezdit zbytečně daleko, a na Tachovsku dlouho taková možnost chyběla, přestože tu je velký zájem pomáhat. Nové centrum výrazně zlepší dostupnost služby a podpoří dobrovolné dárcovství přímo tady v regionu," uvedl hejtman Plzeňského kraje Kamal Farhan s tím, že stavební úpravy prostor vyšly kraj jako vlastníka nemocnice na 2,5 milionu korun.

Odběrové centrum vzniklo v přízemí nemocnice, kde byly původně tělocvičny pro rehabilitaci. Ty se ale v uplynulých letech vybudovaly nové s moderním vybavením a zázemím.

„Odběrové centrum se skládá ze vstupního prostoru s čekárnou, z vyšetřovny, laboratoře a odběrové haly. Dále je tu technické zázemí a zázemí pro personál, toalety a lůžko pro pacienty, kterým se při odběru nebo po něm může udělat nevolno. Stavební práce trvaly půl roku," uvedla ředitelka Nemocnice Svatá Anna Dagmar Špédlová.

Nemocnice následné péče poskytne také personál, který už prošel zaškolením přímo v odběrovém centru v Klatovech. V odběrovém sále je místo až pro pět odběrových křesel. Ve zkušebním režimu se počítá s provozem dvou.

„Po zácviku personálu a samozřejmě dle zájmu dárců budeme kapacity navyšovat. Stejně tak budeme postupně navyšovat i provozní dobu. Zpočátku bude v pondělí od 7 do 14 hodin," řekl Ondřej Provalil, ředitel Klatovské nemocnice, která bude odborným garantem provozu a bude plazmu zpracovávat pro další zdravotnické využití.

První dárce přivítá odběrové centrum v listopadu. Zpočátku bude odebírat výhradně plazmu. Pracoviště je stavebně dokončené a personálně i přístrojově vybavené. „Teď musí ještě provoz schválit Státní ústav pro kontrolu léčiv. Jakmile tak učiní, bude spuštěn rezervační systém a provoz zahájen," dodal Ondřej Provalil.

Co je krevní plazma?

Krevní plazma tvoří 55 procent lidské krve, tzv. plné krve. Zbylou část krve tvoří zejména krevní destičky a červené a bílé krvinky. Plazma sama o sobě je z 90 % tvořena vodou, ze dvou procent minerálními látkami a osm procent plazmy tvoří bílkoviny. A právě tyto plazmatické bílkoviny jsou hlavním důvodem odebírání a zpracování plazmy. Krevní plazmu nelze ničím jiným nahradit ani ji uměle vyrobit. Slouží v klinickém použití pro pacienty s projevy krvácení, šokem, jaterním selháním, při popáleninách, nebo je využívána pro výrobu speciálních léčiv pro zástavu krvácení.

Jak probíhá odběr plazmy?

Probíhá podobně jako odběr krve, tedy napíchnutím žíly na ruce a řízeným přístrojovým odběrem. Při něm dochází prakticky k odběru plné krve, ze které se ale ještě v průběhu odběru přístrojově oddělí plazma od krvinek a destiček. Ty se opětovně vrací do těla. Při tomto způsobu odběru se naráz odebírá zhruba 750 ml plazmy. S výjimkou malého píchnutí sterilizovanou jehlou do žíly na ruce je plazmaferéza bezbolestná. Při odběru a užití plazmy nemá žádný vliv krevní skupina dárce či příjemce.

Kdo může darovat plazmu a jak často?

Dárcem plazmy se může, podobně jako v případě darování krve, stát každý člověk ve věku od 18 do 60 let. Darovat ji pak může do 65 let. Podmínkou je dobrý zdravotní stav. Zatímco krev lze darovat nejvýše čtyřikrát (ženy) resp. pětkrát do roka (muži), plazmu je možné darovat mnohem častěji. Minimální odstup mezi odběry plazmy je 14 dnů. Odběry plazmy pak lze kombinovat i s odběry krve.

Foto Plzeňský kraj