VIZUALIZACE: Jak se změní okolí sv. Jiří v Plzni? Na louce vzniknou cesty i kamenný oltář

Lokalita u soutoku Berounky a Úslavy, které dominuje nejstarší plzeňský kostel, se v budoucnu dočká citlivé proměny. Farnost Plzeň-Lobzy ve spolupráci s biskupstvím představila novou krajinnou studii, která má za cíl kultivovat okolí kostela sv. Jiří.

Na studii spolupracoval tým, v němž figurují krajinářské architektky Klára Salzmann, Kateřina Sádková Tomsová a Dita Tomsová. Za návrhem mobiliáře stojí Marie Blahová.

Podle autorů studie má místo u sv. Jiří silný charakter, který si zaslouží citlivou ochranu. Návrh proto respektuje bohatou historii i přírodní hodnoty soutoku, zároveň se ale musí vypořádat s řadou přísných omezení. Kromě ochrany kulturní památky je klíčovým faktorem fakt, že jde o území, kudy se při povodních pravidelně valí voda. „Zejména limity, které pro návrh přinášejí povodně, nelze žádným způsobem brát na lehkou váhu,“ stojí mimo jiné ve studii.

Architekti navrhují oživit okolí uměleckými prvky. „Celé řešené území by bylo dobré podpořit uměním – ať už landartem či prvky navrženými přímo na místo z lokálního kamene. V budoucnu by šlo sv. Jiří také oživit různými uměleckými workshopy se studenty umění,“ uvádí dále autoři studie.

Ve studii je navržena cesta minimálních zásahů (tzv. přístup „doing almost nothing“), aby nebyl narušen přírodní charakter místa. Cílem je prostor spíše kultivovat než ho radikálně měnit. „Klíčové pro celé území bude kultivovat jej jemným zásahem – cílenou probírkou náletových dřevin a údržbou pobytových míst. Tam, kde je vidět péče, tam se i dobře pobývá a tam se budou návštěvníci rádi vracet,“ uvádí studie.

Žulové lavice a kamenný oltář

V areálu by podle studie mohlo vzniknout celkem šest míst k zastavení a odpočinku. Architekti navrhli solitérní lavice, sedací schody, a dokonce i speciální místo s kamenným oltářem. Materiál byl vybrán s ohledem na bezpečnost – lokalitu totiž pravidelně zaplavuje řeka.

„Zvoleným materiálem pro sedací prvky jsou žulové, sochařsky opracované bloky. Žulový masivní blok odolá náporu povodně, jeho životnost bude ve srovnání s dřevěnými prvky větší,“ vysvětlují autoři v čele s Klárou Salzmann. Stabilitu zajistí i zapuštění bloků hluboko do země a orientace prvku v prostoru zvolená po směru proudění vody.

Zajímavostí je navrhované řešení cest. Místo asfaltu nebo štěrku vsadila studie na tzv. „prosekané“ cesty v louce. „Z původních tří variant bylo toto nejměkčí řešení vybráno jako preferované. Skrze mozaikovitou seč lze docílit tvarování cestní sítě, dosažení soukromí nebo naopak otevření prostoru pro konání větších akcí,“ píše se ve studii s tím, že pevné cesty by voda při povodních pravděpodobně zničila.

Nové stromy

Plán počítá i s výsadbou nových stromů, jako jsou duby, olše nebo jasany. Budou ale rozmístěny tak, aby při velké vodě netvořily bariéru. Rekultivace se dočká i svah pod hřbitovní zdí za skautskou klubovnou, kde zmizí nálety a místo nich vyroste regionální směs trav a bylin.

V současné době se již připravuje projektová dokumentace pro postupnou realizaci.

„Plzeňský kraj vybíral vhodné projekty do svého programu Partner zdravé krajiny, a já už delší dobu uvažoval, že by bylo dobré s pozemky u sv. Jiří aktivně pracovat,” vysvětluje impuls k vytvoření studie Pavel Růžička, polní hospodář plzeňského biskupství. Připravil proto základní obrysy projektu, který kraj následně představil společnosti Plzeňská teplárenská, která projekt podpořila a farnosti Plzeň-Lobzy poskytla 160 tisíc Kč na zpracování krajinné studie, která má za úkol určit, jak s územím dále nakládat.

Vizualizace ze studie Územní studie revitalizace blízkého okolí kostela sv. Jiří a břehů Berounky (zdroj Diecéze plzeňská)