Zachráněná ještěrka, poštolka a smutný příběh malého čápa. V DESOP mají plné ruce práce - FOTKY

Voliéra poštolek se na Záchranné stanici živočichů v Plzni postupně zaplňuje poštolčími mláďaty. „Vypadne-li poštolčí mládě z hnízda venku v přírodě anebo v parku, kde je dostatek zeleně a bezpečných míst k pohybu mimo hnízdo, není to vůbec žádný problém a rodiče mládě dokrmí. Vypadne-li však mládě na rušnou komunikaci, vozovku či chodník uprostřed města, je to problém,“ říká Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů Plzeň.

Poštolky jsou ptáci, které lze ve vhodných podmínkách zachránit a navrátit zpět do přírody. „Za měsíce červen a červenec přijmeme do stanice cca 30 -50 poštolčích mláďat s tím, že je odchováme a spolu s ostatními poštolkami následně vypustíme zpět do volné přírody. Je to takový náš každoroční rituál a poštolky jsou všeobecně v tomto směru pohodoví a šikovní ptačí pacienti, kteří nám dělají radost a lze je tímto způsobem zachránit a plnohodnotně vrátit do naší české krajiny,“ konstatuje Makoň.

Pacienti v Záchranné stanici živočichů v Plzni nejsou ale jen z ptačího světa. Karel Makoň před časem zachránil uvízlou ještěrku. „Znáte to, trošku jste přibrali a hned je to problém. Škrtí kalhoty, vikýřem na půdu se dnes stěží protáhnete a na řetízáku se vpasovat a zapnout do sedačky je už také problém,“ říká se smíchem Karel Makoň.

Své o tom ví i ještěrka obecná, která se snažila protáhnout dírou v plastové nádobě na sazenice rajčat. „Manželé z Vejprnic ještěrku přivezli i s plastovým obalem a společnými silami se nám ji podařilo vyprostit a vrátit zpět na lokalitu nálezu,“ okomentoval šéf záchranné stanice.

Ne vždy ale zvířecí příběhy z DESOP končí uzdravením. Smutný konec má příběh mláděte čápa bílého z hnízda ve Staňkově. „Když nám jedna ze sledujících přímý webový přenos hnízdění čápů bílých ve Staňkově telefonicky oznámila, že díky kameře na hnízdě si všimla, že jedno ze dvou mláďat má problém a je pravděpodobně zamotáno do provázku, byl kolega Radek Zeman na hnízdě ani ne za dvě hodiny od telefonátu,“ říká Makoň.

„To bylo v sobotu 3. 6. 2023, mládě mělo na pravé pánevní končetině výrazný otok, způsobený zaškrcením končetiny cizím tělesem těsně nad patním kloubem. I když otok končetiny vypadá děsivě, mělo by se vše velice rychle zhojit a končetina vrátit do původního stavu. Mláďata čápa v tomto věku rostou každý den a na nohy se zatím nestaví. Navíc odloučení z hnízda od rodičů by léčbě ani mláděti jednoznačně neprospělo,“ popisuje Karel Makoň případ.

Zdravotní stav mláděte se ale zhoršil. „Když jsme se pak s kolegou Milošem Paiskerem a Kamilem Forstem 14. 6. 2023 při kroužkování mláďat na hnízdo vrátili, zjistili jsme, že zdravotní stav mláděte se zaškrcenou nohou se nezlepšil, ba naopak výrazně zhoršil,“ líčí Karel Makoň. „Původně zaškrcená končetina je deformovaná, zakrnělá a tkáň i kosti odumřely. Bylo jasné, že mládě na hnízdě bez nohy nemá šanci a že bude třeba ho z hnízda sundat a rozhodnout o jeho další existenci. To se také 14. 6. 2023 stalo.“

„Druhý den bylo mládě po konzultaci s veterinárním lékařem utraceno. Bohužel i takovéto případy se stávají a je důležité se soustředit hlavně na prevenci, než následné tlachání na sociálních sítích, které bohužel provází téměř všechna čapí hnízda, kde jsou nainstalovány kamery,“ konstatuje Karel Makoň.

Foto DESOP