Kapitán Viktorky Pavel Horváth je s novými hráči spokojený

Záložník plzeňské Viktorky Pavel Horváth nám poskytl rozhovor, kde jsme se například dozvěděli, jak je to s nově příchozími hráči.

Pavle, dnes se veřejnost dozvěděla, že z Viktorky odchází Milan Petržela. Co k této novince můžete říct?

"Tak já už o tom vím tři dny, ale tak je to fotbal, bereme to jako sport a ty kádry se mění.  A teď, že odchází Milan, je to samozřejmě ztráta hráče, který byl z těch základních členů sestavy a důležitých hráčů. Ale my to můžeme uzavřít tím, že je to šance pro další kluky a popřát Milanovi hodně štěstí, aby se prosadil."

Plánujete jako tým nějakou rozlučku s Milanem Petrželou?

"Dneska máme zápisný a tam Milan určitě bude, takže bude čas se s ním rozloučit v klidu a popovídat si o tom, co ho čeká."

Čekáte, že letos ještě někdo z hráčů z Viktorky odejde?

"Tak já nevím, jestli letos, ale doufám, že v téhle pauze už toho tolik nebude. Není dobrý, když to mužstvo opustí moc hráčů. Jako kluci, jako kamarádi jsme na sebe zvyklí a každá ta změna není příjemná. Obzvlášť když ten hráč, jak jsem říkal o Milanovi, patřil do té základní sestavy a do toho základního složení jak na hřišti, tak i v šatně. Takže každý to loučení je prostě smutný, ale tak to k tomu patří."

Budete spokojený s nynější sestavou? Máte tam nové spoluhráče.

"Jo, tak já myslím, že všichni kluci, co přišli noví, jsou určitě kvalitní. Hlavně zatím to vypadá, že mezi nás zapadnou i do šatny, myslím jako lidsky. S tím tedy určitě nebude problém, což je hlavní důležitá část aklimatizace pro ty nové hráče. Samozřejmě Arménec  Edgar Malakyan to bude mít těžší, protože tam je jazyková bariéra. Málokdo z nás totiž umí rusky, kromě mě (smích), já jsem měl ještě ruštinu ve škole. To myslím ironicky samozřejmě, protože si těch slovíček už taky tolik nepamatuju, ale od toho je tady Radek Šírl, který nám bude překládat. Ale myslím, že Edgar Malakyan určitě není hloupej a že se rychle aklimatizuje. V naší partě není s nikým problém, když ten člověk není vyloženě potížista."

Kdo se vám líbil nejvíc na EURU? Těch Viktoriánů tam přece jen bylo dost.

"Tak samozřejmě se mi líbili všichni. Ne, že by to pro mě bylo překvapení, ale pro veřejnost, si myslím, že to byl David Limberský, který dokázal naskočit od prvního zápasu až do toho posledního a myslím, že zahrál fantasticky a mě on se líbil jako hráč nejvíc."

A z ostatních evropských týmů?

"Tak fotbal je kolektivní sport a pro mě to bylo jednoznačně španělský mužstvo jako celek, bylo nacpaný hvězdama. Ale překvapilo mě, že hráči samotní nevyčnívali jeden jako druhý, ať byli z Barcelony, nebo Realu Madrid, ale podřídili se tomu kolektivu. Myslím, že to byl jeden z nejdůležitějších bodů, který je vytáhl k vítězství. Jinak se mi samozřejmě líbil Ronaldo, Ibrahimovič, ale tou největší hvězdou pro mě byl ten španělský tým jako celek."

Teď malinko odbočíme. Vy jste se nechal slyšet, že byste se rád nechal potetovat. Už nějaké tetování máte, nebo schyluje se k tomu?

"Tak zatím se k tomu jenom schyluje, ale mám to v myšlenkách (většinou mi to někdo rozmluví). Ale pořád přemýšlím, co mě kromě dětí a manželky provází celý život. A je to skupina Kabát. Pořád jsem se k tomu ještě neodhodlal a zatím ještě nejsem pevně rozhodnutý, ale myslím si, že když pominu rodinu, tak by to měl být nějaký obrázek, nebo odkaz na skupinu kabát. Takže uvidím. Tetování bych si nechal udělat asi na rameno, protože bych nechtěl, až budu starší mít třeba potetovaný ruce, aby to bylo příliš vidět. Když už to bude, tak bych chtěl, aby to bylo jen pro mě. U moře, nebo na koupališti bych to samozřejmě asi odhalil, ale že bych chtěl, aby to bylo výrazně vidět, to asi ne."

A jak se vám líbí v Plzni, máte nějaké oblíbené místo, kde rád trávíte čas?

"Tak je to tady, v kavárně v Plaze. Chodíme sem jak v přípravě tak i když máme čas mezi tréninky.  My tady už známe snad všechny prodavače, dostáváme různý slevy (smích). Jinak toho času ale tolik není, samozřejmě se mi v Plzni líbí, jinak bych tu nemohl přebývat a hrát. Další z těch oblíbených míst je restaurace Parkán, já vlastně bydlím naproti v hotelu, tak to mám blízko. A většinou, když mám hlad, nebo volnou chvilku, tak jdu tam. Nejsem žádný obří spotřebitel piva, ale rád a s chutí si to nefiltrovaný pivo, obzvlášť na Parkáně dam. Potkávám tam spoustu zajímavých lidí, který bych asi za normálních okolností nepotkal. Jestli k něčemu mám v Plzni vztah, kromě fotbalu, tak je to právě tahle restaurace."

Vy jste známý jako velký vtipálek. Vtipkujete takhle doma i s manželkou, nebo jste doma vážnější?

"Tak snažím se, protože mám doma dvě děti, být trochu vážnější, abych tam nějaký respekt měl. Ale pokud si dobře vzpomínám na odpovědi mé manželky zrovna na tyhle dotazy, tak reaguje tak, že se chovám stejně v šatně jako doma. Neřekl bych, že je to můj cíl, ale takový jsem a nemám potřebu se přetvařovat, nebo se chovat jinak před manželkou, před dětma, před rodičema, nebo před známejma a pak se chovat jinak na veřejnosti. Jsem takovej a zatím mi to prochází, tak uvidíme dál."

Mají vaše děti vztah ke sportu? Co váš synek, myslíte, že se potatí?

"Vypadá to, že jo. Má vztah ke všemu, co se koulí, nebo do čeho jde kopnout, takže jsem určitě rád. Ale obě děti, si myslím, že jsou, teď jsem chtěl říct pohybově nadané, což se zrovna ke mně moc nehodí (smích). Ale určitě mají rádi míčové hry, ať se jedná o volejbal, házenou, fotbal. I bruslení je baví, takže nějaká možnost sportovat tam je, ale já je nebudu nutit. Myslím, že k tomu dojdou samy. I když bych nebyl moc rád, kdyby malá hrála zrovna fotbal, ale nebránil bych jí v tom."

Co si vybavíte mimo fotbalu, když se řekne Plzeň?

"Tak mimo fotbalu Plzeň je hokej a to je další věc. Ne, že bych dřív na hokej nechodil, ale teď tady v podstatě znám většinu toho kádru, takže už je to taky něco jiného.  Je to takovej pocit většího fanouškovství, než jsem míval v minulosti. Sem tam když je nějaká příležitost, tak se s klukama z hokeje scházíme. Myslím, že věkově jsou mi Indiáni určitě blíž než některý hráči u nás v šatně (smích), takže se potkáváme a známe se."