Za tkaní získala Certifikát výrobku ze Západu Čech - FOTKY!

Takhle by to však znělo skoro fádně jako většina dalších příběhů. Ovšem devětatřicetiletá maminka Bětka je i něčím výjimečná, zvláště v dnešní době. Umí totiž tkát, paličkovat, příst, háčkovat a plno dalších věcí. Jejích krásných výrobků si povšimli i jiní a za svou píli získala vloni Certifikát výrobku ze Západu Čech, který jí předal manažer MAS Český Západ Jan Florián.

Začala jsem výčet toho, co umíte, tak ještě prosím i o další?
Nevím, zda to řeknu vše, ale aspoň to, co jsem dělala v poslední době. Umím háčkovat, paličkovat, šít, plést, tkát, plstění mokrou i suchou technikou. Vyrábím šperky z různých materiálů, pletu košíky, tvořím ubrouskovou technikou, vyrábím dřevěné knoflíky, umím zpracovat ovčí rouno, příst na kolovrátku, strojové výšivky. Dělám si vrtaná madeirová vajíčka, nebo je zdobím krajkou, je toho hodně, asi vše nevyjmenuji.
To je úžasné, a kdo Vás to všechno v tomto dnešním světě naučil?
Učila mě moje  babička Bětuška, která žila v  obci Klenová na Slovensku. Vyrůstala jsem u ní s rodiči, hodně se mi věnovala a hodně mě naučila a předala mi tak tradice.
Teď žijete ve Stříbře, uplatníte tady u nás vůbec to krásné umění?
Měla jsem tady pocit, že se mi Stříbro líbí, že je tu hezky.  Pracuji v Černošíně, kde mě práce baví a k tomu podnikám ve volném čase výrobou daného zboží. Předvádím výrobu čehokoli, pořádám workshopy, učím děti, snažím se prostě předat to, co umím, techniku starých řemesel, ale  i s trochou modernějšího pojetí.
A využíváte výrobu i pro svou domácnost?
Ano, hodně. Pro rodinu si ušiji, napletu, tvořím si různé dekorace do bytu, nebo vyrobím košíčky či zdobené krabice na cokoliv
Vy musíte být pro manžela hotovým pokladem, co na Vaše koníčky říká? A co synek?
Manžel mě moc podporuje, ale opravdu moc. Toníčkovi je už pět let, sám také rád chodí do dílničky. Zkouší si pletení, háčkování, jen si tak hraje. A pak  dělá, že prodává zboží na jarmarku, jak to už u mě viděl. Teď před Vánoci mi pomáhal i dělat cukroví.
Po čem je dnes asi tak největší poptávka?
Na jarmarku se nejvíce prodávají tkané věci, šály, ponča, hodně vyrábím na objednávku, někdo chce s kapucí, někdo s rolákem. Zájem je i o šité kabelky, patchworkové tašky, vánoční dekorace,  různé ozdoby.
Jezdíte na všechny trhy, nebo si vybíráte?
Raději jezdím na řemeslné, nejčastěji prodávám ve Stříbře,  Černošíně, Plané a Plzni. Zvažuji, že bych letos chtěla zkusit i Chodské slavnosti.
Pracujete podle nějaký návodů?
Nedělám podle návodů ani návrhů. Vidím materiál a hned mám představu, co chci z toho udělat, a hned to dělám. Já nemám ráda návody, prostě je co mě napadne, to vyrobím. Nikdy nemám dva stejné kousky, každý kus je opravdový originál.  Někdy je toho tolik, že nestíhám vyrábět zboží, hodně se to rozjelo.
No, je asi hloupé se ptát, zda máte ještě jiné koníčky, třeba čtení?
Koníčky jiné ani nemám, snad jen s rodinou na kolech, na ryby s manželem, měla jsem i povolenku, ale to mě tolik nechytlo, tak toho jsem nechala, radši si na ryby vezmu kolovrátek a budu si spřádat vlnu a kluci ať chytají. Prostě chci dělat naplno hlavně to, co mě opravdu baví, a to jsou ty ruční práce.
Takže nejlepší odpočinek je u práce?
Když máte práci, co Vás baví, tak najdete smysl a víš, že už to stačí. Když je něčeho na mě moc, potřebuji vypnout, stačí mi vzít háček či jehlice a vypnu, je to moje nejlepší relaxace.
Vím, že i pomáháte nemocným dětem?
Jen formou dárečků. Podporuji děti z onkologie v motolské nemocnici. Moje kamarádka má vážně nemocné dítě, ta mě k tomu přivedla. Občas mi přijde fotka děti s nějakou mou věcí a mám pak radost, že to někoho potěšilo.
Přání čtenářům?
Čtenářům – hlavně klid, pohodu, aby si každý na chvilku zastavil a zamyslel nad tím, že život není honba za materiálními hodnotami.

Foto a video Martina Sihelská