Manželce doma dost pomáhám, tedy dle mého, přiznal se Martin Straka

Martin Straka je jistě osobností nejen plzeňského hokeje. Jako manažer Indiánů a ještě kapitán je významnou ikonou klubu. Jaký ale je obyčejný Martin, se vydal zjistit QAP. Ale zjistili jsme, že Martin žije a dýchá hlavně pro hokej.

Kdy jste začal hrát hokej?

"Začal jsem v pěti letech,táta hrál hokej i fotbal a tak mě vzal sem na zimák. Hrál jsem tedy i fotbal, ale nakonec ten hokej mě vzal víc. Navíc jsem semusel rozhodnout, protože v těch patnácti už se to obojí nedalo kombinovat."

Je něco jiného, čím byste se chtěl živit, kdybyste nebyl hokejistou?

"Já jsem asi holt byl do toho hokeje tak zabranej, že jsem o ničem jiném ani neuvažoval. A jelikož mi to i šlo, tak dělám to, co mi jde i baví. Takže nevím, co jiného bych dělal. Ale kdyby ta situace nastala, musel bych to řešit"

Měl jste jako kluk, nějaký vzor?

"Určitě jo, Ota Janecký nejvíc."

Když jste byl v NHL, chyběl vám domov nebo něco zvlášť českého?

"Jelikož jsem odcházel v devatenácti a nikdy jsem nebyl na vojně, tak jsem vlastně nikdy nebyl déle z domova. Takže ty začátky byly těžké. Nejvíc asi rodina. Ze začátku tam se mnou byla i mamina. A čím jsem byl starší, tím to bylo lepší. S postupem času tam za mnou rodina létala takže to bylo v pohodě."

Jak jste zvládal angličtinu?

"Když jsem odcházel, neuměl jsem ani slovo anglicky. Byl jsem teda měsíc v Edmontonu, abych se naučil základy. Takže objednat si jídlo a tak jsem  zvládl. Ale celkově od července do těch zhruba Vánoc, to bylo fakt těžký. Ale pak jsem se naučil."

Když jste končil v NHL, těšil jste se domů?

"Strašně moc. Měl jsem už i jasno, co tady budu dělat. Přece jen, člověk už musí v určitém věku počítat s tím, že ten hokejový konec přijde (smích)."

Když utrhnete volný čas, jak s ním naložíte?

"Snažím se chodit na golf. Ale vzhledem k tomu, že mám dvě děti a manželku tak moc toho volna není (smích). Ale golf je takovým relaxem, když chci být sám"

Pomáháte doma manželce?

"Jistě, (smích), pomáhám dost, ale paní říká, že málo. Tak nevím (smích). Vážně, snažím se dělat co jde, s dětmi. Jsou to moje zlatíčka a doma moc nejsem. Takže v rámci možností."

Rozmazlujete svoje holky? Třeba dárečky a podobně?

"Tak to rozhodně ne. Děti si to musí zasloužit a pak si toho váží. Já jsem byl taky tak vychovanej. Moc jsem toho nedostával, nevyrůstal jsem zrovna v bohaté rodině. Děti se dají rozmazlovat jen v něčem. Ale dárků si musí vážit, to dnešní děti moc neumí. Vidim to tady na hokeji, leckteří kluci si ničeho neváží. Já mám rád disciplínu. Starší holka dělá golf a tenis a tam musí poslouchat. Snažim se je vést i doma k disciplíně a pořádku. Poslouchat se musí!"

Vánoce slavíte doma, tradičně?

"Ano, ctíme tradice české. I když jsem byl v NHL, slavili jsme tam klasické Vánoce. Salát, řízek. Kapra nebrat, toho nemusim."

Na extraligovou aféru jsme se raději neptali, nechtěli jsme Martinovi pokazit náladu a úsměv.