Co se stane s vojenským újezdem Brdy?

Při setkání hejtmana Plzeňského kraje Milana Chovance a Středočeského hejtmana Josefa Říháka v pondělí 14. ledna se oba muži ve většině hledisek shodli. Kamenem úrazu se však stala otázka dělení katastrů na území vojenského území Brdy.

Chovanec se přiklání k řešení podle historického katastru z roku 1949, kdy jedna třetina území Brd připadla Plzeňskému kraji a zbylé dvě třetiny by získal kraj Středočeský. Říhák však s tímto kompromisem nesouhlasí a požaduje, aby veškeré území připadlo pod jeho správu.

„Ve věci dělení katastrů máme odlišný názor, ale shodli jsme se ohledně různých odborných záležitostí, ať už se to týká životního prostředí - ochrany Brd a flóry a fauny, která tam je,“ říká hejtman Středočeského kraje Josef Řihák.

V dalších bodech jednání se již oba hejtmani shodlli. Dohodli se, že oba kraje vytvoří svoji odbornou skupinu, která bude posuzovat otázky ochrany životního prostředí, bezpečnosti a regionálního rozvoje.

Za jedno jsou také ohledně zřízení CHKO Brdy, kdy se oba kraje budou o její správu podílet. „Tento návrh není ještě definitivní, ale jako začátek diskuze o dalším rozvoji oblasti to není málo. CHKO by měla mít rozlohu 380 kilometrů čtverečních a bude zárukou, že se tato oblast nestane terčem divokého nájezdu developerů,“ říká Chovanec.

Zrušení vojenského újezdu se dotkne deseti obcí Plzeňského kraje. Jedná se Borovno, Dobřív, Mirošov, Míšov, Skořice, Spálené Poříčí, Strašice, Štítov, Těně a Trokavec. Těm by se podle požadavku kraje mělo vrátit katastrální území, které jim patřilo před vyhlášením vojenského újezdu.

Závěry ohledně bývalého vojenského prostoru zatím nejsou definitivní, legislativní návrh o nastíněných změnách by měl být hotový v polovině letošního roku. „Znamená to nejen větší volnost a možnost rozhodovat o vlastním osudu, ale zároveň i větší povinnosti a větší odpovědnost. Starostové, ale i krajští politici, mají dnes velkou šanci ukázat, že skutečnou funkcí Brd není rozdělovat, ale naopak spojovat,“ doplňuje Chovanec.