Olympic rozezpíval celý sál ve Stříbře. Plzeňský kraj mám rád, prozradil v rozhovoru Janda - FOTKY

23.04.2023 18:58

Želva, Kanagon, Vlak, co nikde nestaví a další známé skladby zazněly v sobotu večer ve stříbrském kulturním domě. Tam hrála skupina Olympic a my jsme byli u toho.

Sál byl zaplněný, lidé zpívali a někteří i tančili, nechyběl pořádný aplaus a žádost o přídavek. "Petr Janda je skutečně jedinečný, bylo to famózní. Hráli jako o život, mám je moc ráda," odcházela s nadšením z koncertu kladrubská Eva Pomyjová. I ostatní se ke chvále přidávali. "Skvělá akce, jsou to úžasní, určitě bychom ještě takový koncert uvítali," říkali odcházející.

Petr Janda před koncertem odpočíval u kávy v zákulisí a sledoval fotbalový zápas Bohemians a Slavie. Jako velký fanoušek Bohemians byl ale zklamán, jeho tým prohrál. Fanouškům ale radost nezkazil, naopak všechny nabil svým úsměvem a temperamentem. I na nás si udělal čas a poskytl nám rozhovor, čehož si nesmírně vážíme.

Kolik Vám zbývá koncertů do konce roku?

Po Stříbře se vracíme na Prahu a do konce roku je to asi ještě dvacet koncertů.

Co tvorba, ještě něco plánujete?

Určitě ano, zrovna dnes jsem něco složil, zahrál jsem to manželce, a té se to moc líbilo. A to spíše poslouchá pop až skoro disco. Už pracujeme i na dalším albu, v pořadí by to mělo být 24. Tak, když se zadaří, v roce 2024 bude na světě. Vždyť já bych už bez toho nemohl ani být, jednak je to práce, ale také velká zábava. Baví mě to a nabíjí, i všechno to přemýšlení kolem toho, i to pobíhání kolem a zařizování. Je to prostě dobrodružství.

Říkal jste, že rád lyžujete, kde vás můžeme potkat na sjezdovce?

No, nejsem úplně dobrý lyžař nejsem, ale opravdu rád lyžuji už od dětství. A moc se vždycky bojím, nevím proč, já dříve taky neměl nic moc výbavu. Byli jsme chudší rodina, ale bavilo mě to vždycky. Jezdím hlavně do Krkonoš, ale zkusil jsem i sjezdovku v Itálii. A pořád mám respekt, takže jezdím opatrně a mám radši spíše ty menší sjezdovky.

Nenapadlo vás někdy zkusit také Šumavu?

No, Šumavu mám rád, jezdím tam na Lipno, ale v létě, prostě voda, lodičky a tak, hlavně s dětmi. Ono mezi Pražáky se tak říká, že Šumava je tak nádherný park, že tam opravdu je potřeba jet, člověk ani není proč, ale Šumava je prostě krásná.

Chodíte i na houby?

Tak, někdy ano, spíše tam u nás jsou takové černé lesy, tedy u Kostelce nad Černými lesy, tak tam občas. Ale, že bych byl nějaký velký houbař, to teda nejsem, abych se třeba sebral a jel kvůli houbám třeba padesát kilometrů, to fakt ne.

Máte vazbu na náš Plzeňský kraj?

Co se týče Plzeňského kraje, mám ho moc rád, tatínek se narodil přímo v Plzni. Já to tu tak cítím, že se mi tu líbí a mám to i ve spojení s tou Šumavou.

Máte třeba ještě nějaká nesplněná přání?

Kdysi jich bylo hodně, ale dnes, asi už ne. Jednak mám pocit, že už bych je stejně nezvládl a vlastně není nic takového, kvůli čemu bych třeba nemohl spát.

A co nějaké Vaše oblíbené motto?

Jé, to ani nevím, co říci. Tak snad, že bych nikdy nelhal a nekradl, strašně se mi to příčí. Když už jsem náhodou kdysi zalhal, já se hned přiznal a měl klid. Vždyť je to hrozné se zaplétat do takových věcí. To nemůžu, já prostě tohle nedělám. Vždyť bych pak asi ani nemohl klidně spát!

A co ženy?

Ženy? No líbí se mi, ale já nevím, jestli se jim líbí Olympic. Já se jich na to neptám.

foto: Martina Sihelská

SDÍLEJTE ČLÁNEK