Dřevorubectví je jeho práce i koníček

Je to, že jste dřevorubec, alespoň nějaká výhoda pro sport, nebo naopak máte třeba špatné návyky, které musíte odstraňovat?

Ne, to ne. Výhoda je, že mám přístup ke dřevu a můžu trénovat v pohodě doma.

Doma v Oplotě je více lidí, kteří se dřevorubeckému sportu věnují? Přitáhl jste k němu kamarády?

Přesně tak. Předtím jsme nikdo nevěděli, co to je. Přitáhl jsem to tam, doma jsem si postavil podium, kde trénuju. Koukají na mě kamarádi i děti a začíná se to vlastně rýsovat, že by to mohli tak někteří další dělat. Je tu od nás z vesnice třeba Roman Klír, který absolvuje tenhle intenzivní kemp. I mé děti s tím začínají.

Přijdou Vám lidi z Oplotu fandit?

Jo, určitě.

Jak se na neděli věříte?

Jak říkám, vyhrál jsem oba kvalifikační závody, ale konkurence je obrovská a vyhrát může kdokoliv. Stačí, aby vám jedna disciplína nevyšla, udělal jste někde chybu a jste úplně jinde výsledkově. Opravdu je to o tom, nedělat chyby a sbírat body. Šanci tam má každý!

Kterou disciplínu máte nejradši nebo se v ní cítíte nejsilnější?

Je to disciplína  s klasickou motorovou pilou, protože tu pilu vlastně denně držím v ruce v práci. V téhle se mi podařilo vlastně vyhrát v roce 2008 ten národní závod a dostat se a vyhrát na mistrovství Evropy. Tam mám asi šance veliký.

Když by se někdo chtěl na dřevorubecký sport podívat, může přijet do Oplotu?

Určitě, vyzkoušet si to sice nemůže, musel by nejdřív absolvovat podobný kemp, ale podívat se lidé můžou. Jak říkám, je to vesnice Oplot na Přešticku, můžou kdykoliv přijet, osahat si to, podívat se.