Sranda to nebyla, říká o pořádání mítinku Plzeňská tyčka Lukáš Bechyně

Sympatický, 26letý atlet Lukáš Bechyně, je nejen skokanem o tyči, ale i jedním z pořadatelů exhibičního mítinku Plzeňská tyčka. První ročník této akce se uskutečnil ve středu 25.srpna na plzeňském náměstí Republiky. Lukáš Bechyně, několikanásobný juniorský Mistr republiky pocházející z Města Touškova, spolupořádal akci se svým otcem a trenérem Ptáčníkem. Na akci si ale i zazávodil. QAP.CZ si s Lukášem povídal právě o středečním závodu.

Lukáši, ty jsi sice skokan o tyči, ale ve středu jsi měl také pořadatelskou roli. Spolupořádal jsi exhibiční mítink se svým otcem a trenérem Ptáčníkem, otcem tyčkařky Jiřiny Ptáčníkové. Co jsi měl na starosti?

Já jsem se staral o bannery, internetové stránky, takový marketing okolo. Jediné o co jsem se nestaral, byly peníze. Táta dělal hlavně technické zajištění a trenér ředitele závodu, který řešil i sponzory, smlouvy apod.

Kde vznikl nápad uspořádat tady takovou exhibici?

Já už tuto myšlenku mám v hlavě déle, protože jsem už asi pětkrát závodil na Pražské tyčce. Ta se koná každoročně na Václaváku. A plzeňské náměstí je úžasné, je tam hromada místa a myslím, že by Plzeň měla mít také takové závody. Když má Plzeň tak krásné náměstí a katedrálu, tak si zaslouží i takové závody. Plzeň je hokejové a fotbalové město a myslím, že atletiku tady je třeba trochu podpořit a toto je jedinečná šance. Když lidi na atletiku nechodí, atletika musí přijít za nimi.

No právě jsi to zmínil fotbal a hokej je daleko víc populární. Je to škoda ale atletika tolik neláká...

Zase s populárním sportem jako je fotbal se Vám nestane, že budete hrát někde na náměstí. A já jsem rád, že jsem si mohl zaskákat právě na náměstí.

Pořádání takového závodu není ale zas tak jednoduché...

Musím přiznam, že to byla opravdu makačka. Stíhat k tomu práci a tak. Do úterý jsme vlastně ani nevěděli, jak to půjde. Ale naštěstí z ÚMO 3 nám umožnili, že to tam můžeme postavit už v úterý. To mi popravdě spadl tak stokilový kámen ze srdce. V úterý jsme to tak na třičtvrtě připravili, a pak už přišlo ve středu komando kluků a dodělalo se to.

Jak dlouho se staví dráha a dokočiště?

Řeknu to asi takhle. Když to člověk staví poprvé, staví to vždycky desetkrát déle. Rozběžiště jsme měli postavené třeba za 2 hodinky, ale pak ještě jsou tam další věci k tomu. Nejhorší bylo ale asi podložit doskočiště, protože rozběžiště je vyvýšené o 30 centimentrů a doskočiště se normálně pokládá na zem. Takže jsme museli navést 60 palet, sešroubovat desky apod. Sranda to nebyla, spíš to by mazec.

Ty jsi ale navíc na mítinku i soutěžil....

No právě. Normálně máte před závodem 3 dny odpočívat. A já měl 3 dny předem nejvíce práce, lítal jsem, skládal, tahal vše. Takže jsem byl vůbec rád, že jsem něco na závodě skočil.

Co příští rok, bude opět tyčka?

Určitě, musíme si teď sednout a dát dohromady pro a proti. Toto byl takový odrazový můstek v této akci. Abychom věděli, co vylepšit...