Do lesa s bordelem a z lesa se dřevem

27.06.2012 7:17

Ochranáři z DES OP Záchranné stanice živočichů v Plzni bijí na poplach. V přírodě se opět hromadí odpadky jako dřív. Do lesa s bordelem a z lesa s dřevem, říkají ochranáři k tématu skládek.

DES OP Záchranná stanice živočichů upozorňuje na opětovné hromadění odpadu v přírodě. Nárůst černých skládek je podle nich alarmující. To dokládá přiložená fotografie!

Jen na území města Plzně jdou počty černých skládek opět do stovek. "Jen tak pro ilustraci- na cca 3 km dlouhém úseku cesty z Božkova do Koterova není problém najít přes dvacet černých skládek, a to jsou pouze ty, co jsou vidět ze silnice. Staré ledničky, sedací soupravy či hromady komunálního odpadu a stavební sutě, větví, trávy, jsou naprosto všude," upozorňuje Karel Makoň z DES OP ZSŽ. Podle Makoně to vypadá, že se lidé zbláznili a díky situaci, jaká v Česku je a ekonomické krizi, se zase vrátili o nějakých dvacet let zpátky. "Vyhození odpadu do silničního příkopu, lesa či rokle pro ně zase je opět jakýmsi adrenalinovým doplňkem občanské neposlušnosti," domnívá se Karel Makoň.

Jenže ne vždy to tak bylo a hlavně ani by to tak být nemuselo! "Osobně pamatuji na dobu, kdy například město Plzeň krátce po revoluci nechalo v nákladu 10 milionů uklidit všechny černé skládky a zřídilo několik sběrných dvorů či míst, kam mohli občané svůj odpad bezplatně odložit. To pak minimálně pět let jsme na černou skládku v přírodě narazili pouze náhodně, přičemž jejich počet se zase začal zvyšovat až v okamžiku, kdy sběrné dvory začaly některé své služby zcela nelogicky zpoplatňovat," vysvětluje Karel Makoň s tím, že právě možná to je důvodem nárůstu černých skládek. "Češi jsou prostě prasata a neumí se k přírodě chovat!" burácí ochranář.

Každý na svém písečku

Vyšperkované zahrady jsou většinou vykoupeny strání zasypanou bordelem. Stavební suť z rekonstruovaných domů a bytů končí v lese a zadní vrátka v oplocení svého pozemku, kterými se vozí odpad za plot, má snad každý rodinný domeček, zahrádka či chatička. "Co je za plotem se mě přece netýká a jestli takto znečišťuji pozemek městu a nebo sousedovi, je mi vlastně jedno," komentuje Makoň myšlení velké části našeho národa.

"Nechci všechny lidi házet do jednoho pytle a tvrdit, jak je to každému jedno, ale pravdou zůstává, že většina lidí se prostě chovat neumí a to, že po nich pak musí uklízet někdo jiný za trojnásobné náklady mi rozhodně normální nepřijde," konstatoval ochranář z DES OP.

Podobná situace je, bohužel, i s rabováním lesů, krádežemi palivového dřeva, řezáním souší, dutých stromů a všeho, co jde ideálně ukrást někomu jinému a prohnat kotlem či kamny. "Kradené dřevo hřeje přece dvojnásob a jestli v dutém kmenu hnízdí strakapoud , brhlík, puštík či nahoře v koruně je hnízdo káně není v tom fofru čas řešit," upozorňuje na situaci v lese Karel Makoň.

"Lidé, proberte se, nejsme tady sami a tohle není ten správný směr i když nahoře se kradou miliony a nás dole to stojí čím dál více," žádá Makoň.

SDÍLEJTE ČLÁNEK