Generála Pattona táta nemusel, prozradil syn válečného veterána - FOTKY

Oba veteráni se tak po mnoho letech znovu podívali na místa, která za druhé světové války pomáhali osvobozovat. Plzeňané se s nimi mohli osobně setkat například při zahájení oslav 1. května i během nedělního Konvoje svobody. Při průjezdu Klatovskou třídou v džípech je po celé trase vítaly a zdravily tisíce lidí.

„Je pro nás velkou ctí, že oba pánové přijeli k nám do Plzně. Dohromady mají 201 let, což se mi stalo vůbec poprvé s někým takovým trávit čas. Setkal jsem se se dvěma velmi skromnými muži a upřímně jim děkuji za jejich přístup k našim oslavám,“ řekl na začátku setkání s médii primátor Plzně Roman Zarzycký.

Joseph Thurmond, který se podílel na osvobození Klatov, si pobyt na plzeňských slavnostech velmi užíval. Novinářům přiznal, že si podle něj takovou vděčnost ani nezaslouží. „Byl jsem jen malou součástí osvobození,“ řekl dojatě při setkání.

Během oslav zavítal také do kempu 16. obrněné divize americké armády v Křižíkových sadech. Vzpomínal, že tehdy dostávali velké porce jídla a nikdy netrpěli hladem. „Jídlo jsem dostal dokonce v ešusu podobném těm, ze kterých jsme jedli za války,“ poznamenal veterán.

Veterána na cestě doprovázel také jeho syn Michael Thurmond. „Táta nám vyprávěl, že během války sloužil na velmi dlouhých hlídkách, protože generál Patton očekával příjezdy významných osobností. I když pršelo nebo mrzlo, museli stát na stanovišti bez přestávky. A ani po jejich příjezdu se nic neměnilo, hlídky pokračovaly dál. Proto ho táta neměl moc v oblibě. Zároveň ale věděl, že takoví velitelé jsou ve válce potřeba,“ popsal jeho syn.

Joseph Thurmond působil například v Klatovech a ve Střelských Hošticích, kde byl letos jmenován čestným občanem.

Vedle Josepha Thurmonda se Plzeňané setkali i s dalším veteránem, Gideonem Kantorem, který se podílel na osvobození koncentračního tábora Ohrdruf v Německu.

Veterán zavítal také do Československa. „Moje vzpomínky se vracejí do roku 1945, kdy jsme dorazili do Sušice. Byla to sice náročná doba, ale přesto na ni vzpomínám v dobrém. Po skončení války se všechno změnilo – atmosféra byla úplně jiná než předtím, třeba v Německu. Lidé v Československu nás vítali a byli velmi přátelští,“ popsal veterán.

Z tohoto období mu v paměti nejvíc utkvělo místní cukroví. „Dostali jsme ho hned po příjezdu a bylo opravdu výborné. A musím říct, že i teď na této oslavě jsem ho mohl znovu ochutnat a pořád je skvělé,“ pochvaloval si Gideon.

Doprovázel ho také jeho syn Erik Kantor. Ten uvedl, že jeho otec o válce doma dlouho téměř nemluvil. Až po návratu do Normandie při jednom z výročí se začal o své zážitky více dělit.

Jejich příběhy tak i po desítkách let připomínají, že svoboda není samozřejmost.

Foto: QAP, Milan Svoboda