Jaká je optimální výška podpatků a co je zajímavé na zubařské profesi? To zjišťují aktuálně na univerzitě!

Na Fakultě strojní Západočeské univerzity v Plzni aktuálně probíhají ergonomická bádání. Ta se snaží co nejvíce uzpůsobit pracovní prostředí fyzickým potřebám zaměstnanců a konkrétní pracovní činnosti. Vědeckou činnost tak doprovází např. zjišťování optimální výšky podpatků bot či pozorování činnosti zubaře.

"Abychom lépe porozuměli anatomii, spolupracujeme s lékařskými fakultami, ale třeba také s antropology. Ti všichni nachází vazby mezi přetížením člověka v pracovním procesu a vznikem nemocí z povolání," říká doc. Michal Šimon z Katedry průmyslového inženýrství a managementu ZČU, který se svými studenty zkoumá, jak se na zdravotním stavu zaměstnanců odráží špatně nastavené pracovní podmínky.

"Víme například, že podpatky vyšší než 4 cm jsou škodlivé pro záda," dodává Šimon, který na katedře zastává také roli mentora v rámci projektu NEXLIZ.

Právě projekt NEXLIZ, který ve spolupráci se Západočeskou univerzitou v Plzni realizuje science center Techmania, přivádí do Plzně mladé a talentované vědce – a snaží se je zde udržet. Jedním z nich je doktor Marek Bureš, který nejčastěji radí firmám, u nichž se ve vysoké míře vyskytuje opakovaná, jednotvárná práce a dochází zde k viditelným vlivům na zdraví jednotlivce. Stává se tak převážně u montážních linek, rizika ale číhají i jinde.

"Nedávno jsme pracovali na projektu optimalizace zubní ordinace. Zajímavý byl už samotný sběr dat. Museli jsme celý den pozorovat činnost zubaře, což není vždy úplně příjemné, ale je třeba pochopit a na vlastní oči vidět co dělá, v jakých polohách se nachází a s jakým materiálem pracuje," vysvětluje Bureš.

Ergonomická optimalizace má spíše dlouhodobý dopad, někdy však z počítačového modelování vyplynou i drobné výsledky, které se obratem projeví na pohodlí i efektivitě zaměstnanců: "V mnoha případech pomůže správně polohovaný stůl. Když se u práce nekrčíte, je úleva poznat okamžitě," doplňuje doktor Bureš.