Kdy uplést pomlázku a nabarvit vajíčka? Velikonoce mají své tradice...

Samotným Velikonocům předchází podle křesťanské tradice i čtyřicetidenní půst, který právě během velikonočních svátků končí. S jednotlivými dny velikonočního období se vždy pojila řada tradic, zvyků i pověr.

Za sebou už máme Škaredou středu a Zelený čtvrtek. Velikonoce pak vyvrcholí Hodem Božím Velikonočním a Velikonočním pondělím. Jenomže do té doby zbývá ještě několik dnů...

Velký pátek

Velký pátek je z křesťanského pohledu připomínkou dne smrti a ukřižování Ježíše Krista. Celý den byl vždy ve znamení rozjímání a smutku. Zároveň jde o den velkého půstu, který právě vrcholí.

V lidových tradicích měl Velký pátek velkou čarovnou moc. Otevírat se měly hory, skály i zem a vydávat měly své poklady. Na souš z vody měli dokonce vystupovat vodníci.

V tento den se ovšem například ani neměly půjčovat věci, protože by byly očarované. Zároveň se ale nemělo ani rýt nebo okopávat a už vůbec se nemělo prát prádlo. To by totiž bylo podle pověry namáčeno do krve Kristovy. Protože zvony už "odlětěly do Říma" chodili chlapci po vsi a řehtačkami i říkankami hlásili poledne klekání.

Bílá sobota

V tento den končil čtyřicetidenní půst. Také sobota patřila a dodnes patří ke dnům, kdy finišují přípravy. Uklízí se, pečou mazance a velikonoční beránci, barví se a zdobí vajíčka a pletou se pomlázky. Označení "bílá" bylo spojené i s tím, že v minulosti se v sobotu před Božím hodem velikonočním bílily světnice.

FOTO: ilustrační