Petr Forman: K Plzni mám velmi blízko už od dětství

06.02.2012 18:32

Známý herec a divadelník, jeden z ´bratří Formanů´, a to Petr, se počátkem února stal novým uměleckým šéfem projektu Plzeň 2015. Co prozradil syn slavného režiséra Miloše Formana a zpěvačky Věry Křesadlové v rozhovoru? Nejen to, že má rád nepasterizované pivo!

b1
b1b2b3

Herec a divadelník Petr Forman je novým uměleckým šéfem projektu Plzeň 2015. V rozhovoru pro QAP.cz prozradil, že už své rané dětství trávil na Plzeňsku a táhne ho to sem stále. I to hrálo velkou roli v jeho rozhodování, zda se do vedení projektu, který je pro něj něčím naprosto novým, zapojil.

S čím jde Petr Forman do projektu Plzeň 2015?

Osobně nejvíc můžu nabídnout zkušenosti a kontakty v Evropě, v zahraničí, který se pokusím využít k tomu, aby vznikly nějaké koprodukční projekty, nebo se pokusit přesvědčit špičkové projekty, aby přijaly účast na téhle akci. Nepůjde určitě jen o divadelní projekty, samozřejmě se pohybuju v nějakém prostředí, ale je tady kolem mne celý tým lidí, kteří ten program budou naplňovat.

Máte v hlavě, koho byste mohl ´do Plzně přivézt´?

V tuhle chvíli nemůžu nic konkrétního říct. Je to strašně zavádějící, mluvit o těch snech. Jednak ta cesta bude dlouhá. Jedna věc je, že si něco vysníte, vymyslíte, a druhá věc je, jestli na druhé straně to ty lidi přijmou. Třetí věc je, jestli se seženou prostředky.

Budete hledat v Plzni nebo obcházet Evropu a hledat něco zajímavého?

Je to tak, musí to být něco, co se rodí tady, má to kvalitu a můžeme to nabídnout někomu v zahraničí. Zároveň je to i naděje pro lidi, že jejich práci uvidí někdo i jinde. Druhá věc je získat lidi, kteří dělají pěkné věci, přivézt je sem a najít pro ně partnera tady.

Chtěl byste se i autorsky zapojit do projektů?

Původně jsem chtěl, to bych asi rád. Plzeň je vlastně jediný město, kde jsme zahráli úplně všechny naše projekty. Vlastně Nachový plachty, který jsou závislý na místě, kde je řeka, tak jsme hráli v Čechách mimo řeku jen v Plzni. Je to tak nějak daný i tím, že tu máme léta chalupu v Manětíně a jezdíme sem od malička, mám tady spoustu kamarádů, a to ještě z doby, kdy jsme ještě nedělali kumšt. Já bych se sem rád vrátil s nějakým naším projektem, ale tohle, ta funkce uměleckého šéfa, je výzva a je s tím spojeno tolik práce, že to musím dobře zvážit, jestli mám kapacitu dělat takový projekt a ještě do roku 2015 třeba svoje představení.

Kolik času teď budete muset v Plzni trávit?

Teď si na to budeme muset sednout a vymyslet, jak to budeme dělat technicky. Samozřejmě bude důležitý být tady, s celým týmem. Na druhé straně je potřeba začít komunikovat i s těma subjektama, ať budou tady v Plzni nebo někde jinde v Čechách nebo  v zahraničí.

Jak velkou roli ve Vašem rozhodování hrálo to, že jde o Plzeň? Přijal byste takovou nabídku i od jiného města?

Je to zajímavá otázka, protože já mám k Plzni... víte, co, my jsme starý skejťáci, s bráchou. Měli jsme prvního skate v roce 1976 a byli jsme přítomní prvním závodům tady v Český republice, kde bylo deset, dvacet kluků a holek. Jedny z prvních závodů byly v Praze a v Plzni a pak ve Varech. A od tý doby jsme sem jezdili pravidelně dvakrát za rok na ty závody, ale kromě toho každej víkend s prarodičema, rodičema tadydle do těch Šlovic, do Manětína a pak do Nečtin do kaple ke Ctiborovi Turbovi, ale to už jsem se zajímal o kumšt. Takže to není náhoda, že tady v Plzni máme asi jedno z největších publik, a když jsem přijedeme zahrát, lidi zkrátka přijdou. Samozřejmě to vytváří vztah, určitě. A pak je to ještě to, že už je to sem vlastně dneska jen kousek,  a když někam jedete, tak jedete přes Plzeň. A pak to pivo! Tady máte to nepasterizovaný pivo!

Petr Forman vystudoval obor loutkoherectví na divadelní fakultě AMU v Praze, věnuje se herectví a divadlu. V roce 1999 se zapojil do projektu „Praha 2000 - evropské město kultury“ s projektem NACHOVÉ PLACHTY, divadelní loď s názvem „Loď Tajemství“ jako otevřený kulturní prostor funguje dodnes. Od února 2012 je uměleckým šéfem projektu "Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015".

Už během studií (1983-87) se Petr Forman věnoval pouličnímu divadlu a působil v nezávislém profesionálním divadle Tůjů. Jako host režíroval v plzeňském loutkovém divadle Alfa pohádku Černobílý svět, kterou pro tuto příležitost napsal se svojí nynější ženou Klárou. Premiéra se uskutečnila 3. října 1990. V roce 1990 založil společně s Matějem a dalšími třemi přáteli studio animovaného filmu Hafan film, kde se jako pomocný animátor částečně podílel na prvním společném projektu – prvním dílu loutkového filmu Tom Paleček. Hafan film funguje dodnes.

V roce 1991 založili s Matějem Divadlo bratří Formanů (DBF). S představeními tohoto spolku divadelních nomádů procestovali celou Evropu, hráli i v USA a Mexiku. V DBF působí jako herec a režisér. Nejuváděnější inscenací divadla je loutková Barokní opera (1992) s mnoha sty reprízami. Po ní následovaly inscenace Kejklíř matky Boží (1993), Sedlák, čert a bába (1994) a Prodaná nevěsta (1996). Po těchto relativně menších projektech přišly tři podstatně náročnější: Nachové plachty (2000), hrané v nákladním člunu, přebudovaném na plující divadlo, opera Philipa Glasse Kráska a zvíře (2003), realizovaná v historické budově Národního divadla, a Klapzubova jedenáctka (2005), inscenovaná v divadle Minor. Samostatnou kapitolou je letitá spolupráce s francouzským Cabaret Théâtre Dromesko na putovním představení La Baraque – Bouda (1997).

Společně se svým otcem Milošem Formanem a bratrem Matějem získal Petr Cenu Sazky a Společnosti pro Divadelní noviny za realizaci buffopery J. Suchého a J. Šlitra Dobře placená procházka v Národním divadle (2007). Dále s DBF realizoval velmi úspěšné Obludárium (2007),

SDÍLEJTE ČLÁNEK
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT