Na zámku v Malesicích našli uprchlíci nový domov. Jak se jim zde žije? - FOTKY

„Ubytování ukrajinských uprchlíků na zámku v Malesicích není aktivita obvodu, ale soukromého vlastníka bývalého zámku. Ten nabídl volnou kapacitu na svojí ubytovně krajskému úřadu, který rozděluje uprchlíky do jednotlivých ubytovacích zařízení. Dotyční Ukrajinci si ubytování neplatí, platí to stát prostřednictvím kraje přímo soukromému vlastníkovi. My jsme se chopili sociální pomoci, věnuje se jim naše sociální pracovnice a také nám pomáhají dvě dívky z Diakonie Západ, které se starají o ukrajinské děti během dne,“ uvedl QAPu starosta Malesic Aleš Tolar.

Městský obvod také opakovaně zajistil humanitární sbírky, kde se vybíralo jídlo, oblečení, čisticí prostředky a další potřebné věci. „Hrubým odhadem bych řekl, že hodnota darů, které jsme na zámek dovezli, dosahuje 300 či 400 tisíc korun,“ dodává Aleš Tolar.

Ke dni 29. března je na zámku ubytováno 101 lidí, z toho polovina je mládež do 18 let. Ubytovány jsou také tři seniorky, z dospělých převažují ženy. V současné době je na zámku ubytováno devět mužů, kteří ovšem všichni předložili zdůvodnění k pobytu. „Původně avizovaná kapacita zámku byla 150 až 200 lidí, takže tam stále místa jsou. Příchod i odchod lidí je zde velice pružný, během dne jich patnáct přijde a pět odejde za jiným ubytováním například kvůli práci,“ říká starosta.

„Všechno, co pro ně děláme, děláme hlavně v zájmu místních. Uprchlíkům poskytujeme ubytování a snažíme se jim vyhovět, aby u nás nedělali zbytečné výtržnosti. Ve společnosti to samozřejmě rezonuje a ne všichni jsou nadšení. Chápu to, ale myslím si, že je lepší být k nim štědrý a pomoc jim v jejich krizi, než je nechat na pospas osudu,“ říká Aleš Tolar.

I když jsou podmínky na ubytování velice prosté, lidé jsou neuvěřitelně vděční. „Jsme z Charkova, o tomhle ubytování jsme se dozvěděli od dobrovolníků v Krajském centru pomoci Ukrajině v Plzni. Tady na zámku v Malesicích jsme už pět dní,“ říká otec tří dětí, které si hrají venku před zámkem. „Tady je úplně všechno, moc, moc děkujeme. Češi se k nám chovají velmi dobře, jsme opravdu vděční, že tu můžeme být,“ dodává s úsměvem.

Mnoho příchozích se denně strachuje o své blízké, kteří zůstali na Ukrajině. „Bydlíme ve třetím podlaží už pátý den, jsem tu se svými dětmi. Můj manžel bojuje na Ukrajině, jsme spolu v kontaktu, ale mám o něj velký strach, jen chci, aby byl v pořádku,“ říká Hana s tím, že do Čech utekla hlavně kvůli ochraně svých dětí.

„Moc děkuji za veškerou pomoc, Češi jsou k nám opravdu štědří. Na zámku jsem sedmý den a i když jsou zde podmínky velice skromné, jsem moc vděčná, že tu můžu být,“ přidává se s úsměvem seniorka hladící kočku, kterou do Čech vzala s sebou.

foto: QAP