Napadení přijde od lidí, od kterých to nečekáte, říká revizor Petr Kalčík

Revizor Plzeňských městských dopravních podniků Petr Kalčík zažil jen během loňského roku tři napadení během práce. "Vždycky to bylo od lidí, od kterých bych to absolutně nečekal," prozradil v rozhovoru pro QAP.cz.

Zatím poslední napadení, ke kterému došlo v prosinci 2011, mělo také nejtěžší následky.

Kontroloval jsem v trolejbusu klučinu, takový ten typ z ´dělnické strany´. Podal mi Plzeňskou kartu a já mu říkám: Vy už jí nemáte nabitou, takže pokuta je 600 korun. On na to: Jo asi jo. Tak jsem mu vypsal pokutu, dal jsem mu to podepsat. Vypadalo to, že vystoupí na Šumavskej, stoupl si na schody, já ho nesledoval a kontroloval jsem dál. Zachytil jsem dalšího černého pasažéra, to byl Australan, tak jsem se s ním snažil domluvit. No a mezitím jsem od toho prvního černého pasažéra, který nevystoupil, dostal dvě rány do hlavy. Přišla zastávka na nádraží, odevřely se dveře, on vystoupil. V tu chvíli mi jakoby nic nebylo, ale dojeli jsme o dvě zastávky dál a už jsem nemohl chodit, nebylo mi dobře, byl to otřes mozku. Doteď mám následky, nemůžu moc spát, hučí a píská mi v uších, takže chodím na ušní. Nic moc.

Díky tomu, že měl pan Kalčík napsané veškeré osobní údaje útočníka, oznámil napadení na policii a ta mohla rychle jednat.

Už je odsouzený za ublížení na zdraví a veřejné ohrožování.

Zvyšuje se agresivita lidí, cestujících?

Myslím, že se zvyšuje, ale jsem pořád tak pozitivní, že si myslím, že jsou lidé hodní. Až nechápu, jak jsem pozitivní, když těch napadení mám nejvíc (smích). Mě ta práce baví, byť je to s takovým rizikem. Celkem už jsem měl čtyři napadení, z toho tři za loňský rok.

Dá se poznat problematický cestující?

Řekl bych, že když jde proti mně přímo agresivní člověk, tak ho nějak slovně zastavím, ale ta napadení jsou všechna jakoby ze zálohy. Vždycky je to od člověka, do kterého bych to nikdy neřekl. Třeba podnapilí cestující jsou většinou v pohodě, jedná se s nimi dobře, mají utlumený smysly.

Jak vypadala ta další napadení?

První bylo někdy v červenci, cestující, slušný, v obleku, s počítačem. Seděl a když jsem ho požádal o jízdenku, hlesnul, nemam, a sklopil hlavu. Měl mobil v ruce, většinou mají mobil v ruce, nebo něco jiného vymýšlí. Čekám na SMSku, řekl. A já se ptám, a poslal jste si ji vůbec? A on, ne, ale čekám. Pak mi dal rodný list, vypisoval jsem pokutu... na tom rodném listě není bydliště a další údaje, co potřebuju, tak jsem řekl, že dojedeme na náměstí a zavoláme hlídku na ověření totožnosti. V klidu jsem to vypisoval, on vstal a dostal jsem pěstí do čelisti. Takže jsem měl něco s krční páteří a s čelistí.

Dochází k tomu za plného provozu, jsou kolem další cestující?

Je to většinou v plnějším voze, cestující dělají, že nic nevidí, nebo jen řeknou, nechte ho bejt a tak. Po tom posledním napadení trvalo měsíc, kdy policie hledala svědky, bylo to v televizi, v novinách, na internetu. Nepřihlásil se ani jeden a bylo tam circa čtyřicet lidí.

Existují i černí pasažéři, kteří jezdí načerno z ´hecu´, ze sportu, setkáváte se s nimi často?

No, už se známe. Stačí nám na sebe kouknout a víme, vůbec nic si téměř neřekneme, já řeknu jízdenky prosím, takhle vytáhne šest set korun, já vypíšu bloček a na další stanici si vystoupí. Jeden pán, ten to s sebou vozí dokonce v padesátikorunách v takových těch krabičkách od filmů.

Kolikrát už jste ho chytil?

Já třikrát a kolega asi taky třikrát. Je to jejich sport, on to třeba zaplatí třikrát za rok a asi tím i ušetří.