Plzeňská fotografka: Ze známých osobností trému nemívám

Fotografka Dada Smith zvěčnila do charitativního kalendáře dvanáct známých osobností. Na jejích snímcích vzpomínají na dětství Lukáš Langmajer, Veronika Arichteva nebo Vladimír Darida. Výtěžek z prodeje kalendáře a fotoobrazů pomůže vážně nemocným dětem.

Jak jste se dostala k focení charitativního kalendáře Vzpomínky na dětství?

Už jsem fotila několik nadačních kalendářů a oslovil mě Michal Steininger ze společnosti Plzeňské želvy s tím, abychom udělali charitativní kalendář, jehož výtěžek by směřoval sem k nám do Plzně. Vybrali jsme jednotku dětské intenzivní a resuscitační péče Fakultní nemocnice v Plzni. Na základě propojení s dětmi vznikl hlavní motiv kalendáře – Vzpomínky na dětství. Společně jsme pak dávali dohromady celý koncept, ukazovala jsem mu různé techniky focení, až jsme došli ke konečné podobě.

Fotila jste dvanáct známých tváří. Neměla jste z nich trému?

Ani ne. Navíc mě překvapilo, jak v pohodě všichni byli. Nikdo nebyl otrávený, všichni spolupracovali, užili jsme si to.

Na fotografiích jsou zachyceny známé osobnosti v kontrastu mezi dětstvím a současností. Jsou to jejich vlastní autentické vzpomínky?

Ano, i když jsme si tím možná trochu naběhli. S každou osobností jsme se museli sejít ještě před samotným focením a hodinu jsme řešili a vymýšleli nějakou vzpomínku. Nechtěli jsme jim něco určit sami. Naším cílem bylo, aby vzpomínka byla postavená na nich, aby se aktivně zapojili. Pak jsme začali vymýšlet účesy, líčení, vybírali jsme lokace…

Kde se kalendář fotil?

Převážně se fotilo v Praze – ve Stromovce, v hotelu Riverside kousek od Jiráskova náměstí, v Ikee, ale také u mých rodičů ve starém domě na půdě, kde vznikala fotka Veroniky Arichteva. Potom jsme byli v hotelu Continental nebo v Koterově ve staré sokolovně. Asi nejdelší cestu jsme podnikli do Zlína, kam jsme jeli za Lukášem Langmajerem. On jezdí rallye a ve Zlíně má zaparkované závodní auto, tak jsme vyrazili za ním. Byla jsem dost nervózní, protože jsem dopředu nevěděla, jak to tam vypadá, co nás čeká, navíc i oblečení si připravil Lukáš sám.

Jak dlouho trvá, než vznikne takový profi snímek do kalendáře?

Než se vše připraví, seženou se lokace a podobně, může to být otázka zhruba dvou dnů. Samotné focení pak v případě žen trvá až osm hodin. Z toho tři čtyři hodiny zabere úprava – vlasy, líčení, oblečení - a já pak fotím maximálně půl hodiny. Pak mě čeká u každého snímku ještě tak pět hodin úprav na počítači.

Nedala byste k dobru nějakou příhodu z focení?

Příhod mám spousty. U každého focení se nám něco stalo. Například ve Stromovce, kde jsme fotili Denisu Rosolovou, jsme měli problémy s elektřinou, nefungoval nám agregát a odpálili jsme hair stylistce žehličku do vlasů. Takže jsme se přesunuli do kavárny, kde bylo plno lidí, a Denisu líčili a česali přímo mezi kavárenskými hosty. To byla také jediná fotka, kterou jsem fotila bez umělého světla. Ale zrovna když jsme začali fotit, tak zasvítilo sluníčko a povedlo se to. Ale bezkonkurenční příhoda byla z focení s Veronikou Arichteva.

Sem s ní, prosím.

Když přijela Veronika na statek mých rodičů, kde se fotilo, měla s sebou malého pejska. Chtěla jsem jí hned ukázat naaranžovaný prostor. Byla nadšená a vyběhla nahoru na půdu. Pes dole kňoural, kolegyně se ho zželelo, vzala ho pod paží a přinesla na půdu. Na půdě byl vikýř a pes se v domnění, že to jsou zřejmě dveře, rozběhl a z vikýře vyskočil. Spadl tak tři metry dolů na zem. Málem jsme se všichni přerazili, jak jsme běželi za ním. Naštěstí přežil jen s naraženou nohou a Veronika to brala s humorem.

Teď pojďme k smutnějším zážitkům. Byla jste se podívat na dětském oddělení, kam má směřovat výtěžek projektu?

Byla, natáčeli jsme tam dokonce video. Já už jsem dříve spolupracovala s nemocnicí v Praze v Motole a na dětské onkologii jsem tam pobývala docela často, takže mě pohled na těžce nemocné děti tolik nešokoval.  Ale samozřejmě je to vždycky smutné. S námi tam byly i herečky Monika Timková a právě Veronika Arichteva – ty ten zážitek docela dostal. Na takových místech si potvrdíte, jak důležité je pomáhat. Náš kalendář si mohou zájemci prohlédnout a koupit na e-shopu na webových stránkách vzpominkynadetstvi.cz. Můžete ho darovat jako krásný Vánoční dárek nebo pořídit si ho jen tak pro sebe s pocitem, že jste přispěli na dobrou věc.

Charitativní kalendář vzpomínky na dětství

S nápadem uspořádat tento charitativní projekt přišly dvě plzeňské firmy, bezpečnostní agentura High Security a služba na odvoz vozu Plzeňské želvy. Výtěžek poputuje na jednotku intenzivní a resuscitační péče (JIRP) Dětské kliniky Fakultní nemocnice v Plzni, pořídí se z něj nové batolecí postýlky.

Předprodej kalendáře byl spuštěn 1. září, kdy zájemci najdou jeho náhled na webových stránkách www.vzpominkynadetstvi.cz. Oficiální prodej pak začne 19. září slavnostním křtem kalendáře a dražbou fotoobrazů z něj.

Další informace o kalendáři včetně fotogalerie najdete zde.