Plzeňští antropologové zkoumají Lesnou na Tachovsku

Odborníci z katedry antropologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni provádějí už druhým rokem terénní výzkum v obci Lesná na Tachovsku. Zaměřují se zejména na historii obce ve 20. století a na to, jak se události jako odsun sudetských Němců nebo železná opona promítly do zdejší krajiny.

Lesná je typickým reprezentantem obce, kde se po válce zcela vyměnilo obyvatelstvo. Antropologové ze Západočeské univerzity sem přijíždějí pravidelně od března loňského roku. V lokalitě stráví vždy několik dní, zpravidla týden.

"Nejdůležitější bylo seznámit se s veřejně činnými lidmi v oblasti, kteří nás nasměrovali dále. Kontaktovali jsme proto starostu obce, současnou ředitelku i bývalého ředitele místní školy a bývalou kronikářku obce. Ti nás seznámili s někdejšími hajnými a polesnými a dál už jsme se postupně snažili sblížit se zbytkem obce. Aby byl výzkum opravdu komplexní, pracujeme i s nejrůznější literaturou a archivními prameny," uvedla členka výzkumného týmu Gabriela Fatková.

Badatelé se rozhodli zapojit do výzkumu i děti.

"Zajímalo nás, která místa znají a využívají, kam chodí rády a jak tato místa vidí. Pro tyto účely jsme s dětmi udělali malý fotoprojekt, kdy děti samy fotoaparátem zachycovaly, co je pro ně v obci a v okolní krajině důležité, a pak nám o tom vyprávěly," doplnila Fatková.

Část antropologického výzkumu se týká pomístních názvů, které jsou cennou zásobárnou informací o dějinách krajiny a lidech, kteří v ní žijí.

"Například někde v minulosti vyhořel les. Dnes už to místo nepoznáme, les se obnovil, ale místní mu budou stále říkat Spáleniště, a tato událost tak zůstane v kolektivní paměti lidí zachována. Když se podíváme na to, jakou expertní znalostí krajiny Lesenští disponují, jen těžko uvěříme často omílanému stereotypu o vykořeněném pohraničí," uzavřela Fatková.