Sadaři mají strach o úrodu. Mírná zima a teplotní výkyvy devastují ovocné stromy

Tuzemští sadaři nyní prožívají náročné časy, čeká je ještě nejméně měsíc rizikového období, kdy budou jejich stromy nejvíce ohroženy.

„Teplotní mrazy co u nás poslední dny byly, pupeny jabloní fatálně nepoškodily. Není to sice úplně ideální, ale zatím to není katastrofa. Samozřejmě čím blíže bude vegetační fáze ke květu, tím pro nás budou mrazy hrozivější, kdy už i -1 °C dokáže napáchat velké škody. Bojíme se toho, že to přijde jako poslední roky. Čím dříve mrazy přijdou, tím lépe a doufáme, že nebudou tak velké. Posun počasí, který problémy způsobuje, trvá už asi deset let, ale posledních pět let je to opravdu markantní,“ říká majitel plantáží v Břasích na Rokycansku Richard Schwarz, který se zaměřuje na pěstování jablek, švestek a hrušek.

Mrazy, které stromy v posledních letech zastihly v nejcitlivější fázi, napáchaly sadařům milionové škody. „Dvě hodiny mrazu v období v květu znamená zničení poloviny úrody, což jsou škody v řádu milionů korun. Minulý rok jsme také zmrzli, ale úrodu se nám z větší části podařilo ochránit. Předchozí roky to bylo daleko horší,“ dodává Richard Schwarz.

Sadaři se shodují, že hlavní problém je v tom, že mizí klasická zima. Kvůli teplotám, které jsou v posledních zimních měsících, což je spojené i s mizejícím sněhem, téměř vůbec nepromrzá půda. Vegetace tak začíná velice brzy. Fenofáze jsou tedy posunuté v průměru o čtrnáct dní dříve, než jak by tomu bylo za normálního počasí. „Dá se říci, že rozhoduje jeden nebo dva dny ve fenofázi. Když poté v květnu přijdou takzvaní zmrzlíci, tak strom zasáhnou už v posunuté fázi, kdy je v plném květu nebo dokonce po odkvětu. To je nejvíce citlivá fáze celého cyklu, když je strom zasažený, je konec,“ vysvětluje Martin Kaufner, vedoucí Kolowratových sadů, který se obává o úrodu třešní, jablek a hrušek.

„Naše sady jsou položené ve vyšší nadmořské výšce, takže u nás fenofáze probíhají později. Jsme na poměrně výrazném jihovýchodně situovaném svahu. Nemáme tady problémy s inverzními mrazy, jako mají ostatní ovocnáři v nížinách. U našich stromů zatím nemáme fenofázi takovou, aby nám hrozilo velké poškození. Nicméně kontroly stromů provádíme, po nedělních nočních mrazech jsme kontrolovali třešně, které mohou být i u nás ohrožené. Naštěstí jsou ale ve fázi zelené špičky, což znamená, že jsou pupeny ještě dostatečně chráněné. Ovšem máme stále velký strach, to nejhorší může teprve přijít,“ říká Martin Kaufner.

Nejvíce jsou ohroženy meruňky a broskve, které v současné době vykvétají. V České republice se meruňky pěstují hlavně na Moravě a na Litoměřicku. V západních Čechách je sadaři téměř nepěstují.

O svoji úrodu se obávají také v sadech Nebílovy na jižním Plzeňsku, kde pěstují třešně, jablka, hrušky, švestky a borůvky: „Minulý rok jsme měli problémy především s třešněmi. Horší ovšem byla léta předtím. Teď jsou u nás stromy ve fázi rašení, takže myslím, že mráz nás zatím značně neohrožuje. Jakmile ale skončí deště a teploty půjdou nahoru, tak jelikož stromy dostaly vláhu, začnou se rychleji probouzet a jednodenní mráz pro ně může být devastující,“ sdělila vedoucí sadů Jana Zikmundová.

Pro tuzemské majitelé sadů je na trhu také rozhodující, jestli zmrzne úroda v Polsku. „Polsko jakožto evropská velmoc v pěstování ovoce, a to zejména jablek, určuje cenu, zájem na trhu a celkový obchodní ráz,“ dodává Richard Schwarz.

foto: Pixabay