Klíšťata mají nejvyšší stupeň aktivity! Vloni onemocnělo padesát lidí v regionu

V Plzeňském kraji jen v loňském roce onemocnělo encefalitidou padesát lidí, v celé České republice to bylo více než 550 lidí.

Klíště přenáší několik původců závažných chorob, včetně klíšťové encefalitidy (KE, nemoci, která napadá nervový systém člověka a může vést až k úplnému ochrnutí.

V celé České republice vloni onemocnělo celkem 565 lidí, což byl plošný nárůst oproti r. 2015 téměř o dvě třetiny. V roce 2015 na západě Čech onemocnělo podle údajů Státního zdravotního ústavu 27 a v loňském roce 50 lidí, což odpovídá třetí nejvyšší nemocnosti v republice.

Jak se bude dále vyvíjet letošní sezóna, bude záležet na meteorologických podmínkách, na základě kterých se sledují a hlásí stupně aktivity klíšťat v přírodních ohniscích.

„Nyní se hlásí nejvyšší stupeň aktivity: 9 -10. Klíšťata mají ráda teplá a vlhká místa ve stínu stromů, ve vysoké trávě, v parcích, na okrajích cest i u vody. K přenosu infekce může dojít už několik hodin od přisátí. Kromě vhodných meteorologických podmínek přispívá k nárůstu infekcí i větší pohyb lidí v přírodě během prázdnin a letních dovolených,“ říká prof. MUDr. Petr Pazdiora, CSc., přednosta Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty v Plzni, Univerzity Karlovy. 3

Na rozšiřování přírodních ohnisek nákazy se podle něj podílejí ptáci, divoká i domácí zvířata včetně dobytka a koz. „Mezi nejrizikovější činnosti patří kromě profesionální expozice v přírodě i rybaření, houbaření, sbírání lesních plodů, turistika, myslivost, chalupaření, chování zvířat, kempování, ale i hraní golfu nebo pití nepasterizovaného mléka. Infekci je schopné přenést nejen dospělé klíště, ale i jeho velmi malé vývojové stádium - nymfa, kterou na těle snadno přehlédneme. Počet těchto nymf je v přírodě mnohem vyšší než dospělých klíšťat, proto si někteří nemocní nejsou vůbec vědomi, že hostili přisáté klíště,“ popisuje prof. Pazdiora.

I když důležitou prevencí při pohybu v přírodě je používání repelentů, přiměřené oblečení i včasné odstranění klíšťat, jedinou účinnou obranou proti KE je očkování. Proti infekci neexistuje žádný specifický lék, léčí se jen příznaky, jako například horečka, zánět a otok mozku.

Lidé ale málo očkování využívají. Počet očkovaných se už několik let drží na pouhých 24 procentech. Na Plzeňsku je to 27 procent.

„V sousedním Rakousku je přitom očkováno 80 až 90 procent obyvatel, což vedlo i k výraznému snížení nemocnosti na tuto infekci,“ dodává prof. Pazdiora.

Průzkum také ukázal, že s klíšťaty je spojena řada mýtů. Jedním z nich je, že přisátého parazita je nejlepší potřít olejem či krémem.

Tento nesprávný způsob používá téměř třetina lidí Klíště se ale podle odborníků začne „dusit“ a rychleji vyloučí potenciálně nakažené sliny do krevního oběhu.

Dotazovaní často klíště při odstranění točí proti směru hodinových ručiček, což lékaři také nedoporučují. Ústrojí, kterým se klíště drží, nemá tvar závitu. Tento mechanismus tak může vést k nežádoucímu oddělení těla klíštěte od hlavičky, která zůstane v kůži.