Zásahy proti kůrovci v Boubínském pralese? Národní park zpřísnil podmínky

Správce rezervace, tedy společnost Lesy ČR, loni požádal o plošné kácení v přírodní rezervaci Boubínský prales. Národního park Šumava ale žádost zamítl a výjimku nepovolil. Letos na jaře pak park  zpřísnil původní podmínky, za kterých bylo možné zasahovat proti kůrovci v rezervaci o rozloze téměř 700 hektarů.

"Do této doby bylo platné rozhodnutí z roku 2015, podle kterého se mohlo zasahovat proti kůrovci nejrůznějšími způsoby od pokácení a odvozu dříví, až po loupání kůry napadených stojících stromů na téměř 90% rezervace. Toto pět let staré rozhodnutí však reflektovalo pouze základní stav populace kůrovce, který v té době na Boubíně panoval. Nyní však tento základní stav už neplatí a tak jsme po zamítnutí žádosti Lesů ČR vydali nové zpřísňující podmínky. Podle nich se zvětšila bezzásahová plocha o 55 hektarů o všechny poslední pralesovité zbytky porostů a zároveň se zvětšily plochy, kde se může zasahovat pouze šetrnými metodami, například loupáním kůry napadených stromů na stojato,“ vysvětluje vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Šumava Silvie Havlátková.

Tímto novým rozhodnutím se zvyšuje plocha úplné bezzásahovosti v rezervaci z 83 ha na 139 ha. V oblasti vrcholu Boubína se může zasahovat proti kůrovci v podstatě pouze metodou loupání kůry stojících stromů. Tato plocha se proti stávajícímu stavu zvyšuje o 52 ha. V člověkem ovlivněných smrčinách je možno šetrně asanovat různými způsoby na ploše 472 ha. Na téměř polovině území musí zůstat veškerá dřevní hmota v porostech k zetlení.

"V národní přírodní rezervaci se plochy původních, pralesovitých a přírodě blízkých porostů tímto rozhodnutím chrání tak, aby jejich samovolný vývoj, který již probíhá, mohl pokračovat bez přímých lidských zásahů dále. Jsou zde ale také místa, která byla člověkem zásadně pozměněna a v těch jsme volili takové druhy zásahů, aby nedocházelo k poškozování ekosystémů, například ke změnám vodního režimu nebo poškozování druhové diverzity a zároveň mohla být účinně tlumena gradace kůrovce do okolních hospodářských lesů. Možnost kácení a odvozu části napadených stromů jsme správci rezervace ponechali pouze v pozměněných smrkových porostech. Avšak i tyto zásahy mají své limity – například ponechání minimálně sto stojících stromů po hektaru a zároveň ponechání minimálně poloviny zásoby dřevní hmoty na místě k zetlení,“ doplňuje Silvie Havlátková.

"Kvůli startující aktivitě kůrovce Správa NP Šumava u tohoto rozhodnutí vyloučila odkladný účinek, to znamená, že toto rozhodnutí je dnem vydání platné a správce rezervace je povinen se jím řídit. Přesto má právo na odvolání,“ uzavírá mluvčí národního parku Jan  Dvořák.  

FOTO: ilustrační