Energetici osazují elektrická vedení kvůli úhynům ptáků - FOTKY

Energetici zapezpečí proti výbojům všechna podobná místa v republice. V Plzeňském kraji přišlo na řadu jako první elektrické vedení na Tachovsku u obce Neblažov. Další úseky budou následovat.

Na problém s nebezpečným vedením upozorňovali už v loňském roce ochránci zvířat. Po zhruba deseti měsících od případu, kdy u Neblažova podle všeho uhynul luňák podle všeho právě kvůli zásahu proudem, na místě technici začali vedení zabezpečovat. Celý proces a montáž se přitom odehrávají pod proudem. "Je to poměrně náročná akce, přičemž za jeden den dokáží zkušení montéři tímto způsobem zabezpečit tři až pět sloupů. Na každý sloup přijde celkem šest chráničů, a tím pádem se ze sloupu pro ptáky smrtelně nebezpečného, stane sloup relativně bezproblémový," popisuje Karel MakoŃ ze Záchranné stanice živočichů.

ČEZ nechá v příštích letech osadit všechna podobně nebezpečné úseky. "Do roku 2024 by to mělo být ze zákona zabezpečeno vše, a to na celém území ČR a všech sítích," dodává regionální mluvčí skupiny ČEZ Michaela Jirovcová. "Tady však bylo třeba jednat rychle a operativně, a tak jsme zvolili tento způsob. O problému víme a snažíme se na jeho řešení pracovat. Mimo jiné, dlouhodobě finančně podporujeme i činnost záchranných stanic živočichů a nejrůznější ekologicky zaměřené projekty."

Počty úhynů ptáků na vedeních nebo sloupech jdou do tisíců. Pták po zásahu proudem prakticky nemá šanci přežít...

Ptáci využívají sloupů elektirckého vedení v krajině za stejným účelem jako stromy. Odpočívají na nich, vyhlíží z nich potravu. Především pokud se sloupy nachází na pastvinách, kde je například vojtěška nebo jetel, je to pro ně ideální lokalita. Láká je totiž zejména hraboš polní, který se na pastviny stahuje. Usednout na sloup nebo na vedení je pro ptáky často smrtelnou záležitostí.

"Sedne-li si pták na ocelovou konzoli, která se chová jako uzemněná, tak při skládání křídel překoná výšku izolátoru a škrtne si o ´živý´ vodič pod proudem. Okamžitě jím proběhne elektrický proud a pták padá dolů na zem jako nevzletný a trvalý handicap, nebo rovnou jako škvarek. Popáleniny tohoto typu jsou u ptáků neléčitelné. Poškozená tkáň zčervená, zčerná, odumře a odpadne. Většina ptáků tak končí s upáleným stojákem a špičkou křídla, přičemž 99% takto poškozených ptáků následně uhyne, anebo musí být na základě kritického zdravotního stavu utraceno," popisuje Karel Makoň. "Jsme rádi, že energetici vyslyšeli naši prosbu a operativně zabezpečili další kus této nebezpečné linky vedení. Trasa od Tachova je již zabezpečena z let minulých, teď přibylo dalších x nebezpečných sloupů a výhledově se počítá, že by byl dozabezpečen i ten zbytek k Plané."

FOTO: DESOP