Kolapsy z horka zaměstnávají záchranáře, výjezdů je několik denně

Záchranáři uvádějí, že nejvíce kolapsů je na začátku vlny veder. Pak už si prý lidé na tropy více zvyknou a i kolapsů je méně. I tak je ale výjezdů v kraji kvůli těmto příhodám několik denně. Záchranáři upozorňují i na to, že lidé často sami velmi riskují.

„Mezi nejčastější příčiny kolapsů patří nedodržování pitného režimu, nadměrná fyzická aktivita nepřiměřená věku a zdravotnímu stavu, nevhodné oblečení či dlouhý pobyt na přímém slunci," říká Vítězslav Sladký ze zdravotnického operačního střediska ZZS Plzeňského kraje.

Rizikovou skupinou jsou hlavně senioři. Zatímco mladého člověka běžný kolaps většinou nijak neohrožuje a stačí jej zchladit, nechat odpočinout a zavodnit, tak starším lidem, kardiakům a astmatikům může jít o život.

"Pro nás je nejdůležitější po telefonu odlišit běžný kolapsový stav od náhlé zástavy oběhu, kdy je potřeba postiženého začít neodkladně laicky resuscitovat," vysvětluje Vítězslav Sladký a dodává, že právě senioři nemívají pocit žízně a proto je nutné, aby si vedli záznam o příjmu tekutin za celý den. Nejvhodnějším nápojem k udržování pitného režimu je čistá voda, jemně slazená minerálka, ovocné džusy ředěné vodou, čaje nebo zeleninové šťávy.

Kolapsy z veder řeší záchranáři často nejen v ulicích nebo například v obchodech. Vyjíždějí i na příklad do průmyslových komplexů. "Třeba v Boru nebo Nové Hospodě na Tachovsku. A to i několikrát za den. Zejména zahraniční dělníci podceňují svůj zdravotní stav a pitný režim. Někteří z nich u sebe nemají ani doklady nebo průkaz o zdravotním pojištění," říká dále Vítězslav Sladký.

Nebezpečné je ve vedrech i konzumace alkoholických nápojů. Jendím z důvodu je to, že alkohol má diuretické účinky, čímž organismus odvodňuje. Při vedrech ale navíc může i malá dávka alkoholu vést k těžkému stavu opilosti.

Zdroj: zzspk.cz / foto: ilustrační