Povodňová daň, gesto nebo záminka dostat z lidí peníze?

Po posledních povodních, které opět zatočí s už tak velkou dírou ve státní kase, uvažuje vláda o zavedení takzvané povodňové daně. Kryje tak jen možnost vytáhnout z nás další peníze?

Ministr financí Miroslav Kalousek útočí na city všech obyvatel, které povodně nezasáhly. Podle něj by povinná daň ve výši 100 korun měla být aktem solidarity. Bohužel ekonomové tvrdí, je to rozkaz, pokud to bude zákonem dané, a ne prosba na solidaritu! Neměla by vláda začít šetřit u sebe? I to je myšlenkou většiny ekonomů.

Povodňovu daň by měli podle prvních úvah vlády platit všichni pracující. Byla by to stokoruna měsíčně ze slevy na daň z příjmů. Peníze by mohl stát použít jen na protipovodňová opatření a na odstraňování škod po záplavách. Do státní pokladny by z nové položky přišly zhruba čtyři miliardy korun.

Podle ministra Kalouska je taková daň lepší než vydávání dluhopisů, které zadluží všechny občany včetně těch, kteří se ještě nenarodili, důchodců i invalidů. Je ale tahle myšlenka jen zástěrkou, která se hodila před zvyšováním daní? Co přijde příště, jaká bude další zástěrka na tahání peněz z našich kapes?