Bednáři Plzeňského Prazdroje jsou na seznamu národního kulturního dědictví

Ministr kultury Antonín Staněk v minulých dnech oficiálně schválil zapsání bednářského řemesla v Prazdroji na národní Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. 

Prazdrojští bednáři, kteří jsou zřejmě jedinými pokračovateli kdysi slavného pivovarského řemesla pracujícími přímo v některém ze světových pivovarů, byli zapsáni na národní Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Na konci prosince to oznámilo ministerstvo kultury. Postupu na národní seznam předcházel nejprve zápis do seznamu krajského v roce 2017. Plzeňští bednáři se tak nyní mohou ucházet o zápis do prestižní skupiny řemesel s celosvětovým kulturním a historickým významem.

"Rozhodnutí ministra kultury nás velmi potěšilo. Bednářské řemeslo je nedílnou součástí pivovaru. Moc rádi bychom se dostali až na seznam UNESCO,“ uvádí Rudolf Šlehofer, manažer cestovního ruchu a historického dědictví Plzeňského Prazdroje.

Osmičlenná parta pivovarských bednářů z Plzeňského Prazdroje je pokračovatelkou slavné tradice, která sahá až do začátků výroby proslulého plzeňského ležáku před více než 176 lety. V dobách největšího rozkvětu na začátku minulého století pracovalo v plzeňském pivovaru zhruba 150 bednářů. Prazdroj drží tradici tohoto řemesla zřejmě jako jediný pivovar na světě.

Bednáři mají v Plzni důležitou úlohu - starají se o ležácké sudy a dubové kádě, ve kterých v plzeňských sklepích kvasí a zraje pivo. Díky jejich práci mohou dnešní sládci stále srovnávat pivo zrající v moderních cylindrokonických tancích s tím, které zraje a kvasí tradičním způsobem. Každoročně bednáři vyrobí další dva nové ležácké sudy o objemu kolem 40 hektolitrů, které se přesunou do ležáckých sklepů. Celkem jich má pivovar stále kolem stovky, kádí je ve sklepích stejný počet. Bednáři v Plzni kromě toho vyrábějí malé pivní sudy o objemech od 3 do 50 litrů pro různé slavnostní příležitosti.

FOTO: ilustrační