Bolevecký rybník sužuje sucho. Kvalita vody zůstává dobrá

Kvalita vody je v Boleváku situace stabilní od roku 2008, kdy se projevily účinky projektu zlepšení jakosti vody. Od té doby je zde voda průhledná (2-4 m) a také bez sinic. Ve většině ukazatelů splňuje i požadavky na vodu pitnou.

Voda ve Velkém boleveckém rybníce se sleduje od dubna do října pravidelně 2x měsíčně. Laboratorní výsledky dokládají, že pro koupání kvalita vody trvale vyhovuje s velkou rezervou jak v oblasti chemického složení, tak po stránce bakteriologické.

Pro dobrou kvalitu vody je nezbytný určitý druh péče. "Je nezbytné udržet velmi nízkou hustotu rybí obsádky. To je sice na první pohled jednoduché, ale v praxi je třeba stále ostražitosti, aby nedošlo k populační explozi kaprovitých druhů ryb, zejména plotice a cejna. Proto jsou podporované dravé druhy ryb včetně bolena dravého, který bývá k vidění podél břehů," uvedl Jindřich Duras ze Správy veřejného statku města Plzně. Stav rybí obsádky pravidelně vždy začátkem května kontrolují odborní pracovníci Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Dál je zapotřebí udržet ve vodě velmi nízký obsah fosforu, což je nejdůležitější živina pro vodní řasy a sinice. Ve vodě Boleváku je fosforu 10x až 50x méně než v běžných rybnících. "Tak nízký obsah fosforu je možné dosáhnout pouze při nízké rybí obsádce a za pomoci mírného chemického ošetření dna rybníka síranem hlinitým. Síran hlinitý se v podobě 6-8 tun jemného prášku rozveze po skončení vegetační sezóny po rybníce. Prášek se okamžitě rozpouští a bílá sraženina se usadí na dno, kde na sebe váže sloučeniny fosforu celou zimu, aby byly na jaře co nejlepší podmínky pro start další sezóny," řekl Jindřich Duras s tím, že zatím nikdy nebyly zjištěny negativní účinky na vodní organismy.

Ponořená vegetace je dalším důležitým článkem celého vodního ekosystému. Udržuje vysokou průhlednost vody a zejména kvalitu stabilizuje. Růst ponořené vegetace se ovšem musí regulovat, na čemž pracuje vyžínací loď Bolek. "Bolek jezdí skoro každý den a sklízí biomasu vodních rostlin a vykládá ji na břeh. Tady z hromady rostlin vyteče voda a biomasa je naložena a odvezena k využití jako hnojivo v rámci lesního hospodářství města Plzně. V roce 2019 bylo sklizeno přes 3000 m3 vodních rostlin. Stává se, že v některé části rybníka mohou plavci narazit na ostrůvky vegetace, která ještě nebyla sklizena. Také po hladině a při březích se pravidelně nacházejí úlomky vodních rostlin, které se uvolňují při práci Bolka. Je to jakási daň za přírodní velmi čistou vodu. Vodní rostliny ovšem nejsou nijak nebezpečné ani při kontaktu s pokožkou," sdělil Jindřich Duras.

V Boleveckém rybníce se postupně mění jak složení vodní vegetace, tak rozsah porostů rákosu a orobince na březích a také skladba rybí obsádky.

V posledních dvou letech není hlavním problémem otázka kvality vody, ale jejího množství. Soustava boleveckých rybníků leží v poměrně malém povodí, kde byl čas od času vody vždycky nedostatek. Série posledních let se ale vyznačuje nejen chudšími srážkami, ale i dlouhým a teplým létem. Takové léto znamená vysoký výpar vody z hladiny rybníka – za sezónu to může být až 50 cm.

"Pokud v roce 2019 pršelo, projevil se vliv především vody, která napršela na hladinu. Lesní krajina v povodí Boleveckého potoka ale přímo žádnou vodu do rybníků nepustila, protože jí sama měla nedostatek. Byl ale pozorován i mírně vyšší přítok s podzemní vodou, což se projevilo zvýšeným obsahem síranů z podzemní vody ve vodě rybníků. Podzemní voda prosakovala z podzemí do rybníka, protože hladina vody v rybníce klesala rychleji než hladina okolní podzemní vody. Naopak když napršelo na vodní hladinu a ta se mírně zvýšila, z rybníka voda se zasákla do podzemí," vysvětlil Jindřich Duras.

Otázka, jak zvýšit množství vody ve Velkém boleveckém rybníce, zaměstnává v současnosti odborníky z oblasti vodního hospodářství i politiky. Je nutné, aby dešťová voda, která bezúčelně odteče ze sídlišť v povodí boleveckých rybníků do kanalizace, se opět dostávala do rybníků. "To bude ale práce na celá budoucí desetiletí. Rychlejší by mohlo být přečerpat do rybníka říční vodu z Berounky nebo z vrtu poblíž řeky. Tuto vodu je ovšem třeba nejprve vyčistit, aby kvalitou odpovídala vodě v Boleváku a nevnášeli jsme nepřijatelné množství znečištění. To celou záležitost komplikuje a prodražuje. Zároveň musíme počítat také s tím, že vodou přiváděnou do Boleváku budeme muset naplnit i prostor pro vodu podzemní, o jehož objemu nevíme prakticky nic," řekl Jindřich Duras s tím, že doufá, že se snad podaří schůdné řešení najít.

FOTO: ilustrační