11.12.2024 15:28
11.12.2024 14:24
Šumavský Špičák zahájí o víkendu lyžařskou sezonu! Využijte slevy na skipasy
11.12.2024 13:01
Policie pátrá v souvislosti s krádeží v centru Plzně po muži na fotografii. Poznáte ho?
Cenu 1. června dostala socioložka Šiklová a in memoriam básník Jirous
V pátek 1. června se na radnici v Plzni udělovala Cena 1. června. Tu letos dostali socioložka Jiřina Šiklová a pak posmrtně také básník a disident Ivan Martin "Magor" Jirous.
Cena 1. června se uděluje každoročně jako připomínka událostí roku 1953, kdy se Plzeňané vzepřeli komunistickému režimu. I letos se na plzeňské radnici Cena 1. června udělovala. Dostala ji socioložka Jiřina Šiklová a básník a disident Ivan Martin Jirous, za kterého cenu "in memoriam" převzala partnerka.
Cenu 1. června obdrželi socioložka Jiřina Šiklová za důsledné prosazování principů demokracie a za odvážnou podporu a distribuci samizdatové literatury v dobách nesvobody. Druhým oceněným se stal in memoriam Ivan Martin Jirous za jeho statečné občanské postoje, za nesmiřitelné aktivity proti totalitnímu režimu, za publicistickou a literární činnost a v neposlední řadě za osobní přínos české kultuře. Cenu převzala Jirousova životní partnerka Dáša Vokatá.
Jiřina Šiklová
Scioložku navrhli dva Plzeňané, Květuše Sokolová a Petr Marovič. "Od 70. let 20. století spolupracovala na distribuci zahraničních i exilových knih do tehdejšího Československa a tajné výměně korespondence, odesílání rukopisů a článků na Západ. Měsíčně tzv. kanálem Kat díky paní doktorce Šiklové proudilo přes 200 kg nelegálních tiskovin, zpráv, článků, sborníků či rukopisů, včetně velmi důležitých dokumentů," uvedla v laudatiu Květuše Sokolová. "V normalizačních letech byla perzekvována a po procesu v roce 1981 pak jedenáct měsíců vězněna a obviněna z organizovaného podvracení republiky ve spojení s cizími mocnostmi," uvedla dále.
Šiklová Jiřina vystudovala historii a filosofii na Univerzitě Karlově, kde poté působila jako odborná asistentka. V roce 1965 se podílela na založení Katedry sociologie FF UK. Byla členkou KSČ, po porážce tzv. obrodného proudu ze strany vystoupila. Následně byla donucena k odchodu z fakulty, pracovala jako uklízečka a mezi roky 1970-1988 jako sociální pracovnice ve Fakultní Thomayerově nemocnici. Od 70. let spolupracovala s Petrem Pithartem na distribuci zahraniční a exilové literatury. Za tuto činnost byla v letech 1981-1982 vězněna. V roce 1990 iniciovala založení katedry sociální práce, kde následujících deset let působila jako pedagožka.
Ivan Martin Jirous
Za navržením Jirouse stojí tři občané Plzně, Monika Stehlíková, Radovan Kodera a Roman Černík. Laudatio, napsané formou dopisu, přečetla jeho autorka a dlouholetá Jirousova přítelkyně Dana Němcová. V závěru sdělila: "Byl jsi náročný, ale myslím, že ve vztahu k pravdě a velikosti lidského údělu i uctivý a pokorný. Zůstáváš v mých nesouvislých vzpomínkách především – a navzdory – svobodný. Plzeňské ocenění Ti plně náleží! To s tou Tvou prolitou krví jsi ale trochu přehnal! A neškleb se! My – Tvoji – Tě máme stejně rádi a i to pivo si za Tebe dáme."
Jirous Ivan Martin, zvaný Magor, nar. 23. 9. 1943, český básník, výtvarný kritik a teoretik, publicista. Jeden z nejvýznamnějších představitelů hudebního a uměleckého undergroundu /od roku 1969 vedoucí rockové skupiny The People of the Universe/. V letech 1973 - 1990 několikrát vězněn za nonkonformní postoje a kritiku vládnoucího režimu. Autor básnických sbírek villonovsky buřičské noty a nevšední religiozity, inspirovaných mj. i autentickými zážitky z vězení (Magarovy labutí písně aj.) a pohádek.
Plzeňské povstání bylo největší z více než 130 stávek a nepokojů, které se v Československu ve dnech 2 – 5. června 1953 odehrály. Do povstání se zapojilo na 20 000 lidí, které na necelý den ovládli značnou část města a až večer jejich neposlušnost potlačily přivolané ozbrojené posily. Během plzeňského povstání bylo na obou stranách zraněno na 250 osob, dalších 331 osob bylo odsouzeno v politických procesech a následovala i vlna represí a čistek.
foto a zdroj: Magistrát města Plzně