Deset let od ničivých povodní, děje se něco proti velké vodě?

04.08.2012 9:36

Blíží se desetileté výročí od ničivých povodní, které v srpnu 2002 zasáhly po vydatných deštích také Plzeň. Provádí se od té doby, kdy voda spáchala stamilionové škody, nějaká opatření?

DSC_0115

Ničivé povodně, které napáchaly stamilionové škody, zasáhly Plzeň před deseti lety právě v srpnu. Provádí se od té doby nějaká protipovodňová opatření?

Povodí Vltavy i město Plzeň se snaží, vynaložily už mnohamilionové částky na různá opatření. Příkladem je opatření na řece Berounce u železničního mostu v Jateční ulici. "Napřímení oblouku řeky a prohloubení průlehu zkapacitňuje odtok vody při povodni z centrální části města. Efekt úpravy by měl být značný," sdělila mluvčí magistrátu Zdeňka Kubalová s tím, že při takzvané stoleté vodě se má hladina zastavit na Zadní Roudné o 8 až 18 cm níž, než měla vystoupat před touto stavbou. Na Mži ve středu města až po jez u Kalikovského mlýna pak o přibližně deset centimetrů níž a na Radbuze v centru až po jez u sídla Plzeňských městských dopravních podniků téměř o 20 centimetrů níž.

Dostane se voda do města? Prý ne!
Znamená to, že při stoleté vodě by se voda do centra města dostat neměla. "Komplexní protipovodňová opatření v oblasti Roudné vyšla zhruba na 108 milionů korun. Dalšími opatřeními, která by měla podstatně zlepšit průběh povodně, a tedy i snížit škody, jsou například provedené úpravy mostu v Koterově a Lobzích, odstranění valu u pivovarských studní, ale i úpravy na kanalizační síti," vysvětluje mluvčí města. Jedná se podle ní o ochranu proti zpětnému zaplavení území prostřednictvím kanalizace.

Nemalou protipovodňovou roli hraje prováděné čištění koryt řek a úpravy břehů.

Zlepšil se i varovný systém obyvatel

Významným protipovodňovým opatřením, které město nechalo vybudovat, je moderní systém vyrozumění a varování obyvatel ve všech lokalitách ohrožených povodněmi. Částka, kterou na vybudování systému postupně vynaložilo, se blíží k výši 5,5 milionu korun.
Další opatření se chystají

Jde například ochranný val v Radobyčicích při ulici Pod Skalou. Nelze vynechat ani Povodňový model Plzeň, který průběžně reaguje na změny terénu ve městě a dostupné hydrologické údaje, a dává tak spolehlivou odpověď, kam až může v současné době případná povodeň dosáhnout. "Stejně tak lze díky povodňovému modelu předem prověřit, jak který zásah v terénu, ať již nová stavba nebo naopak zamýšlené opatření, může průběh povodně ovlivnit," vysvětluje výhody Kubalová.
Povodeň 2012 byla ničivá, ale nebyla sama

Z historického hlediska šlo o povodeň srovnatelnou s léty 1845 a 1890. Voda se Plzni nevyhnula ani v dubnu 1975, kdy škody na Plzeňsku dosáhly 100 milionů korun, jedna osoba zahynula. V červenci 1981 přinesly nejvíce vody přítoky Berounky (Úslava, Klabava a Litavka), vyhodnocené jako 100-200leté. Vlnu ze Šumavy tehdy výrazně zmírnila vodní nádrž Nýrsko. Přesto byla na dolním toku Úhlavy dosažena úroveň 50leté vody. Škody přesáhly 120 milionů korun, k obětem na životech nedošlo.

Čísla z roku 2012

"Celkem bylo ve dnech 8. – 13. srpna zaplaveno 1509 ha území, tj. 11 % rozlohy města. Nejhůře na tom byly Koterov, Božkov, Roudná. Pod vodou se ocitl rovněž střed města – Denisovo a Anglické nábřeží a také Štruncovy sady, Rychtářka a lokalita U Zvonu," vypočítává mluvčí magistrátu. Prudký déšť komplikoval dopravu. Nedalo se například projet Karlovarskou ulicí pod kruhovým objezdem, uzavřely se všechny mosty přes řeky kromě mostu Milénia. Kolabovala doprava i zásobování.

Škody v Plzni byly vyčísleny na 562 milionů korun.  Kvůli povodni spadlo či bylo v Plzni strženo 22 objektů.Ne všechny ale byly majetkem města.

SDÍLEJTE ČLÁNEK
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT