Experti ze ZČU pomáhali restaurovat stoletý betlém - FOTKY

Výzkumníci z Regionálního inovačního centra elektrotechniky (RICE) Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni se podíleli na restaurování národní kulturní památky – Třebechovického Proboštova betlému. V květnu letošního roku zprovoznili nový pohon a koncem listopadu dokončili instalaci zabezpečovacího systému.

Advent je pro většinu lidí spojen nejen s blížícím se kouzlem Vánoc, ale též s bilancováním a ohlédnutím za uplynulým rokem. Pro výzkumníky z centra RICE má letošní rok zvláštní kouzlo navíc. Došlo v něm k ojedinělému setkání řemeslné tradice předků s nejmodernější technologií vyvíjenou v jeho laboratořích.

Na jaře letošního roku oslovili výzkumníky z RICE restaurátoři s prosbou, zda by jim mohli pomoci s modernizací pohonu betlému. „Byla to pro nás výzva a zároveň radost smíšená s hlubokou odpovědností – opravou národní kulturní památky se nezabýváme každý týden,“ říká Pavel Turjanica, který se společně s kolegou Janem Molnárem na opravě podílel.

Jako předchozí pohon sloužil od 80. let minulého století motor z vyřazené pračky. Ten sice fungoval, ale vůbec nebyl šetrný
k dřevěným mechanismům betlému. Odborníci z RICE jej proto vyměnili za moderní pohon s asynchronním motorem řízený frekvenčním měničem, který disponuje pomalým rozběhem na požadovanou rychlost, aby jedinečné dřevěné převody příliš netrpěly nebo nedošlo k jejich poškození.

Proboštův betlém byl po restauraci slavnostně znovu představen veřejnosti 12. května. V průběhu prací ale vyšlo najevo, že by bylo třeba zabezpečit i samotnou dřevěnou mechaniku betlému proti poškození. „Mechanismy betlému jsou převodovány do velmi nízkých otáček, nejpomalejší cyklus trvá skoro deset minut, takže pokud se uvnitř mechaniky něco porouchá, na hřídeli motoru nedojde k téměř žádnému navýšení momentu, který bychom byli schopni rozpoznat. Problém tedy zůstane nezjištěn a výsledkem může být i závažné poškození převodů, což se v minulosti bohužel stávalo,“ vysvětluje Pavel Turjanica. „Doplnili jsme proto betlém o zabezpečovací systém. Jeho součástí je 12 laserových čidel, která neustále snímají pohyby předem vytipovaných částí mechaniky. Pokud se pohyb některé z nich změní nebo dokonce zastaví, systém změnu vyhodnotí, okamžitě vypne pohon a signalizuje, ve které části rozsáhlého mechanismu došlo k potížím,“ doplňuje. Návštěvníci, kteří muzeum v adventní době navštíví, už uvidí celý betlém plně v provozu včetně zabezpečovacích čidel.

Unikátní dřevěný mechanický betlém lidových řezbářů Josefa Probošta, Josefa Kapuciána a autora mechanismu Josefa Frimla, vytvořený před více než sto lety, je nejcennějším a nejobdivovanějším betlémem u nás a tvoří ho přes dva tisíce vyřezávaných dílů. V roce 1999 byl prohlášen jako zatím jediný betlém v České republice za národní kulturní památku.

FOTO: ZČU