Plavci rok bez bazénu? Dopady budou obrovské, říká ředitel Tomáš Kotora

Bazény na Slovanech i Lochotíně jsou letos napuštěné, i když jsou kvůli nařízení vlády uzavřené. „Levnější je pro nás držet to v pohotovostním režimu. Ale i udržovat bazén, byť jen v minimálním provozu, je samozřejmě náročné. Musí běžet čerpadla apod. Po technické stránce je zkrátka důležité vše udržovat v provozu, aby se nám nestalo, že něco zrezne, přestane fungovat,“ říká Tomáš Kotora, ředitel bazénu a předseda plaveckého klubu VŠ Slavia.

Jen vypustit, napustit a ohřát 50metrový bazén v Plzni na Slovanech stojí jednorázově 280 tisíc korun. Vloni tuto situaci zažili. „To otevření vloni jen na tři týdny bylo pro bazén ještě horší. My jsme právě tehdy měli vypuštěno a napouštěli jsme bazén,“ říká ředitel.

Jen ztráta za loňské pololetí byla vyčíslena na 9,5 milionu korun. Ze 60 stálých zaměstnanců naštěstí nikoho nemuseli propustit. Dalších 115 lidí ale využívají zejména v sezoně, a to na dohody o provední práce. Otázka je, kolik těchto lidí už si našlo jinou práci a kdy je na bazénu znovu využijí.  

Finanční ztráty nejsou to jediné, co vedení bazénu řeší. „My samozřejmě čerpáme všechny možné dotace, programy anticovidy apod. Ale obáváme se, co bude, až se zase otevře. O tom nikdo nemluví, o pomoci na rozjetí hospodářství. Lidé si u nás zaplatili vstupné, kurzy, my to všem prodloužíme, aby si službu vybrali. Někdo už ani nebude chtít, jen děti do kurzů jsou o rok starší. My budeme po otevření zcela bez příjmů,“ říká ředitel bazénů s tím, že každému jsou připraveni poskytnout kompenzaci.

Zároveň ale žádá lidi o solidaritu. „Chtěl bych apelovat na lidi, na jejich solidaritu. A to nejen s námi, ale se všemi sportovišti, kluby a podobně. Musíme si uvědomit, že to nepůjde vrátit mávnutím kouzelného proutku do původní podoby,“ vysvětluje Tomáš Kotora.

Další velké obavy mají v plaveckém klubu, kde jsou registrovány stovky plavců. „Jen závodních plavců všech věkových kategorií máme přes šest set. Ale uvidíme, kolik jich bude po covidu,“ uvádí Kotora.

Jako ředitele bazénu ho mrzí, že tyto děti nemají šanci alespoň za přísných hygienických podmínek nadále sportovat.

„Některé děti nebyly téměř rok ve vodě, a to je pro plavání strašné, likvidační. Samozřejmě suchá příprava dnes činí až 50 %, ale cit pro vodu prostě v tělocvičně nezískáte, ale ani v rybníku. Plavec, který jezdí na mistrovské soutěže, musí plavat v bazénu. To je jako by fotbalisti trénovali na louce, a pak je postavili na San Siro,“ vysvětluje Kotora.

Stejně tak ho mrzí, že ani ostatní lidé nemají možnost sportovat. „Psychika dokáže obrovské divy, ve sportu i onemocnění. To my sportovci víme. A plavání je ideální, stejně jako například běh. A mrzí mě, že lidé nemají možnost si přijít zaplavat, byť v malých skupinkách, za dodržování přísných opatření. Do budoucna se to projeví spoustou problémů jako jsou obezita, cukrovka, ale i psychické problémy.“

Tak jako ostatní provozy, ani tady neví, za jako dlouho otevřou. Jisté ale je, že to nedokáží ze dne na den.

„Potřebujeme otevření naplánovat, nejsme prostě schopni to dělat ze dne na den. U vnitřního bazénu by nám na to stačily 4 dny. Ale u venkovního minimálně 14 dní. Venkovní bazén máme napuštěný, ale voda je zelená. My ho před zprovozněním musíme vypustit, opravit opadané dlaždičky, celý bazén umýt, vydezinfikovat, nahřát. Takže to je pro nás otázka minimálně 14 dnů,“ vysvětluje Tomáš Kotora s tím, že venkovní bazén je koncipován tak, že nemůže být vypuštěný na déle než 4 dny.

foto: QAP.cz