Rybáři se bojí: Kormoráni sežerou všechny ryby v Radbuze!

07.01.2011 9:12

Každoroční rybí hody kormoránů na Radbuze v Plzni dosáhly letos obrovských rozměrů. Tisícovka ptáků denně ráno přilétne k řece a pomalu a jistě vyžírá vše živé, co v ní plave. Rybáři se bojí, že v řece nezůstane jediná ryba.

Tisíce kormoránů hodují denně na hladině Radbuzy v Plzni. Rybáři jsou z podobné situace nešťastní každý rok, letos je to podle nich ale nejhorší.

O ryby přicházeli rybáři v Radbuze kvůli kormoránům každoročně, letošní ztráty budou ale patrně nejhorší v posledních letech. "Vloni tu 600 ptáků za 10 dní sežralo 3 tuny ryb. Letos už jich je přes 1 000, takže jim ryby nejspíš tak dlouho nevydrží," uvedl jednatel Českého rybářského svazu v Plzni Martin Bílý s tím, že hejno začalo co centra Plzně létat zhruba před čtyřmi dny. Hladina řeky je na většině míst zamrzlá a tak se ryby stahují k malému prostoru bez ledu, kde mají okysličenou vodu. Takové místo je pak pro kormorány rájem, na kterém můžou dosyta hodovat bez problémů. Ačkoliv totiž rybáři mohou po kormoránech střílet, v centru Plzně si to z bezpečnostních důvodů nedovolí a nemělo by to podle nich ani smysl. "Jak ryby ochránit? V podstatě to nejde. Na chovných rybnících jsou nějaké možnosti, třeba sítě, ale i tak je to v těžké, vodní plochy jsou moc velké. Na řece to nejde vůbec."

Podle Bílého je problém s kormorány v celé České republice. "Jen v Plzni je to ´bomba´, protože se vše děje v centru, lidem pěkně na očích. Paradoxně, když stojí na mostě a nábřeží dav reportérů, tak kormoráni krouží kolem, ale bojí se dosednou na řeku. Možná, kdyby tu takhle novináři stáli pořád, bylo by to dobré," pousmál se Bílý s tím, že hejno požírající ryby v Plzni není jediné v kraji. "Rybáři už raději ani neprosekávají led, protože i malé ´okno´ využijí kormoráni k lovu. Vezměte si, že se kormorán potopí do hloubky 30 metrů a vydrží pod vodou několik minut."

Plzeňští rybáři už počítají s tím, že o ryby v řece přijdou. Bohužel jsou pro ně ale mnohem cennější než ty v chovných rybnících. "Na chovných rybnících páchají kormoráni obrovské škody, ale ty se dají nahradit. Navíc v tomto případě mají rybáři nárok na náhradu škody od státu. V rybářských revírech jsou původní druhy ryb, které jsou z biologického hlediska cennější. Když kormoráni sežerou původní populaci určitého druhu v určité řece, tak ji už třeba vůbec nenahradíme. Paradoxně za tyhle škody nám stát nechce nic platit. Podle zákona na to sice nárok máme, ale podle metodiky ministerstva ne," konstatoval Bílý, ale obratem dodal, že plzeňští rybáři do sporu se státem rozhodně půjdou. "Zruinujeme stát. Chceme získat náhradu za vysazené ryby, už jsou k tomu dva precedentní rozsudky nejvyššího soudu. Monitorujeme situaci a na konci zimování kormoránů to sepíšeme a podáme žádost na krajský úřad."

Kormorán potřebuje k přežití denně sežrat půl kilogramu ryby. "V zimě ještě více, to jsou snadné počty. Když víte, že jich tu denně přiletí tisíc, tak sežerou půl tuny ryb. Je to opravdu beznaděj, řadu let jsme to tolerovali, potřebují se nažrat, ale tohle je umělě vyvolaný stav," dodal Bílý.

Jak vzniká problém s kormorány?

"Hejna u nás zimujících kormoránů, převážně ze severských zemí, se dala do pohybu a začínají se přesouvat zpět k severu, nikam však nespěchají, neboť naše přerybněné rybníky a uměle upravená koryta řek bez přirozeného úkrytu pro ryby jsou pro ně prostřenou tabulí," uvedl Karel Makoň vedoucí DES OP Záchranné stanice živočichů s tím, že do pohybu se ale pravděpodobně daly i ryby. "Pozvolná přirozená migrace proti proudu však končí ve velkých hejnech pod překážkami, které prostě nemohou ryby překonat. Jako například právě 4 metry vysoký jez u Mrakodrapu na řece Radbuze a nebo hráz Borské přehrady atd.!"

Makoň také zavrhuje právě možnost střílení kormoránů. "Upozorňuji na skutečnost, že- odstřelem 5 kormoránů, a to ještě těch nejblbějších, většinou mladých, ze stohlavého hejna nic neřešíme. Do stejného hejna totiž dvakrát nestřelíte! Plašením kormoránů, kteří sedli na vodu a začali lovit, škody na rybách zdvojnásobujeme! Vyplašený kormorán s rybou ve voleti rybu okamžitě vyvrhne a pak si musí ulovit novou, jelikož mrtvé ryby nežere! Kormoráni, kteří zde zimují, hnízdí většinou mimo území naší republiky. Jejich počet je dnes tak velký, že pokud mezi nimi nevypukne nějaká přirozená samoregulace, jako je nemoc, paraziti, hlad, nemáme stejně šanci jejich stav jakkoliv snížit! Vyzkoušeno například u lišek - zeptejte se myslivců, jak se jim daří snižovat lovem jejich populaci," poznamenal Makoň a dodal, že kormorán velký je stále ze zákona zvláště chráněný živočich, k jehož plašení, lovu a zásahu do jeho přirozeného vývoje je potřeba speciální výjimka ze zákona a tu sportovní rybáři nemají!

Střílení kormoránů není řešením ani podle jednatele plzeňských rybářů Martina Bílého. "Asi takhle, celou dobu se bavíme o tažných kormoránech, ne o těch pár stovkách párů hnízdících v ČR, i když tvrdím, že to nejsou původní ptáci. Ti rybářům nevadí, každé zvíře se potřebuje nažrat a ti ´naši´ páchají sice velké, ale lokální škody. Oproti tomu tažní kormoráni, kteří tu zimují, to je obrovský problém v ČR celoplošně. My jsme získali výjimku k odstřelu, ale to není řešení. Můžeme je tím tak plašit," řekl Bílý a pokračoval: "Bohužel Česká republika je pro kormorány takovým klidným místem, asylem. V ČR požívá větší ochrany než ve zbytku Evropské unie. Podle údajů ministerstva zemědělství je v EU ročně uloveno 40 tisíc kormoránů a jejich populace přitom stále roste. Střílení to nemůže řešit. A otevřeně, ani si nepřejeme, aby se kormorán stal lovným ptákem. Škody, které by pak napáchali, by museli hradit myslivci. Takto má tu povinnost stát. Musíme ho k tomu ale přinutit!"

SDÍLEJTE ČLÁNEK

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT