Zemřel dlouholetý člen činohry DJKT Plzeň

04.10.2011 13:42

Plzeňské Divadlo J. K. Tyla oznámilo, že ve čtvrtek 29. září zemřel dlouholetý člen plzeňské činohry Jaroslav Choc. Rozloučení s hercem, pedagogem i politikem bude v pátek 7. října.

Ve věku 82 let zemřel ve čtvrtek 29. září dlouholetý člen činohry Divadla J. K. Tyla v Plzni Jaroslav Choc. Nebyl jen hercem, ale také řečníkem a pedagogem, později i politikem. Rozloučení s Jaroslavem Chocem proběhne v pátek 7. října ve 14 hodin ve Velké obřadní síni na Ústředním hřbitově v Plzni.

Rodák z Plané nad Lužnicí strávil mládí v Děčíně, kde se také seznámil s divadlem. vystudoval divadelní fakultu na pražské AMU, jeho učiteli byli Jan Pivec nebo Karel Höger. V této době také hostoval v drobných rolích v Národním divadle. Do Plzně nastoupil v roce 1956. jeho první rolí Důstojník v Rollandově hře Morituri (1. 9. 1956). Jeho poslední činoherní rolí byl Marek ve Smočkově Nejlepším dni (7. 5. 1995).V Plzni ztvárnil 150 postav.

Robustní postava a mimořádný hlasový fond mu otvíraly cestu k široké škále výrazných dramatických postav; temperament, hravost a vitalita ho přímo předurčovaly k rolím komediálním. Do povědomí diváků se zapsal především jako Tobiáš Říhal ve Večeru tříkrálovém, Robert Chiltern v Ideálním manželovi, Roy Hubley v Apartmá 719, Předseda poroty ve Dvanácti rozhněvaných mužích, Blazius ve hře S láskou nelze žertovat, Bublich v komedii Bublich je mezi námi, Bušek v Našich furiantech, Otis Lemon v komedii Opala hledá manžela, David Veleba ve Veselých paničkách windsorských nebo Kančo v Lidožroutce. Jeho nejslavnější rolí byl rytíř John Falstaff ve volné kompozici z her Williama Shakespeara Falstaff a králové (1986). Organicky tady spojil tragické i komediální rysy svého nehrdinského hrdiny. Jeho Falstaff byl okouzlující společník a moudrý pozorovatel života, ale současně i vyžírka, cynik a švindlíř.

Díky svému pevně posazenému hlasu hostoval Jaroslav Choc i v operetním souboru, kde také v roce 1999 ztvárnil svoji poslední roli na scéně plzeňského divadla. Byl jí kancléř hrabě Kounic v Uherské svatbě.

Do politiky vstoupil pro sametové revoluci v roce 1989. Svůj silný hlas uplatnil nejdříve jako řečník na mítincích a posléze z titulu poslance jako člen kulturní a finanční komise Magistrátu města Plzně. Jako pedagog působil dlouhá léta na Plzeňské konzervatoři.

SDÍLEJTE ČLÁNEK
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT