Šimpanzí slečna Caila už vyráží na průzkumy po výběhu

V prvních měsících života stráví mláďata šimpanzů většinu času u matky. "Caila pilně posilovala zadní končeny a udělala už první krůčky. Prořezaly se jí první zoubky, díky kterým poznává nové chutě ožužláváním ovoce a zeleniny,“ popisuje ošetřovatelka primátů Monika Nováková. V současné době se Caila odváží poodejít od matky již na několik metrů. Při procházce ve venkovním výběhu se vozí na matčiných zádech a bedlivě si prohlíží okolí.

Mládě šimpanze je na matce v prvních pěti letech věku přímo závislé. "Caila se už naučila základní sociální návyky ve skupině a umí se dorozumět šimpanzí řečí, například při hře s matkou Zedonjou nebo při příchodu samce Baska. Posledních pár týdnů se na péči o ni podílí i její teta Zizwa, která Cailu hýčká stejně jako její matka. U šimpanzů tomu říkáme tetičkovské chování,“ říká ošetřovatelka.

I díky uzavření vnitřních pavilonů zoo v době koronavirové pandemie měla šimpanzí tlupa na odchov mláděte klid.

Ve volné přírodě šimpanzi bohužel pomalu vymírají kvůli zemědělské činnosti, těžbě dřeva, odlesňovaní a stále probíhajícímu ilegálnímu obchodování se zvířaty. Proto je šimpanz zařazen do záchranného programu EEP (Evropský záchovný program). V České republice jsou úspěšné odchovy mláďat šimpanzů v zoologických zahradách velice vzácné.

Mláďata odchovávají kromě šimpanzů v plzeňské zoo také například vlci hřivnatí nebo přeštická prasata na statku Lüftnerka. "Za pozornost a podívání ve venkovních expozicích stojí klokani, plameňáci, zebry nebo mistři zvuků giboni bělolící. Za teplých dnů mohou návštěvníci vyhlížet ve venkovním rybníku plavajícího a užívajícího si nosorožce indického Baabuua,“ láká mluvčí plzeňské zoo Martin Vobruba.

FOTO: ZOO Plzeň