Studenti gymnázia si dnes připomněli den povstání v Tibetu

10.03.2011 13:24

Dnešní den, tedy 10. březen, je dnem, kdy po celém světě na celé řadě budov a institucí visí tibetská vlajka. V Plzni se k akci Vlajka pro Tibet připojili již po jedenácté také studenti Gymnázia Františka Křižíka v Sokolovské ulici.

DSC01497
DSC01502DSC01497DSC01493DSC01489DSC01478DSC01471DSC01461DSC01460DSC01458DSC01455DSC01454DSC01452DSC01451DSC01449DSC01444DSC01442DSC01429DSC01421tibetska vlajka

V roce 1950 vnikla čínská vojska na Tibetskou náhorní plošinu. O devět let později, 10. března 1959, vypukla ve Lhase, hlavním městě Tibetu, revolta proti čínskému komunistickému režimu. Při tomto pokusu o vymanění se z područí Číny a boji za zachování svébytnosti vlastní kultury zahynulo přes osmdesát tisíc Tibeťanů. 10. března si lidé po celém světě tento den připomínají a tibetské vlajky vlají před celou řadou škol, úřadů i dalších institucí.  

Gymnázium Františka Křižíka v Plzni připravilo pro své studenty již pojedenácté netradiční program. V dopoledních hodinách měli studenti možnost zhlédnout 57 minut trvající snímek Oči pro Tibet, který se zaměřoval na problematiku výskytu šedého zákalu v Tibetu. Oči Tibeťanů jsou vystaveny vysokému stupni záření. V důsledku toho dochází k brzkému stárnutí oční čočky a šedý zákal je zde velice rozšířený. Zrak člověka postiženého touto nemocí se neustále zhoršuje, až nakonec oslepne docela, což, jak mohli studenti ve snímku vidět, je pro život kočovného nomáda, který prakticky nemůže dále vykonávat práci, zásadní problém. 

Po zhlédnutí snímku byla pro studenty připravena beseda spojená s promítáním fotografií z Tibetu s paní Lenkou Gyaltso, která je bývalou studentkou gymnázia a v současné chvíli pracuje jako kurátorka sbírek orientálního umění Národní galerie. Paní Gyaltso je provdaná za Sonama Gyaltso, který uprchl z Tibetu do Indie a nyní žije v Praze.

Mezitím studenti kvarty namalovali před budovou školy křídami tibetskou vlajku. Všichni jednohlasně vyjádřili přání, aby jim počasí přálo a jejich dílo nesmyl obratem déšť.

"S tradicí připomínat si Tibet přišli před jedenácti lety sami naši studenti. I oni sami byli iniciátory této akce, sami si sehnali tibetskou vlajku a chtěli, aby na naší škole visela. Poté, co tito studenti, kteří byli tou dobou už v septimě nebo oktávě, odešli, toto žezlo převzal profesor Jan Anderle, který se každý rok snaží pro studenty vytvořit nějaký program, aby nešlo o pouhé vyvěšení vlajky, ale abychom věděli, proč ji vyvěšujeme, co se vlastně stalo a jaká je aktuální situace,“ uvedla ředitelka gymnázia Šárka Chvalová. "Snažíme  se být jako škola solidární a studentům připomínat, že nesvoboda a věci, které se řeší nátlakem, do naší společnosti a do moderní doby nepatří,“ dodala Chvalová

Co k samotné akci, jejíž jedenáctý ročník se letos uskutečnil, říká profesor Jan Anderle, který převzal od studentů tuto iniciativu a akci každoročně zaštiťuje?

"Tradici založili studenti naší školy. Protože ten nejangažovanější z nich, který byl tenkrát předsedou studentského parlamentu, odešel ze školy, bylo potřeba najít někoho, kdo by po něm převzal organizaci této akce. A protože se tehdy nenašel nikdo jiný a tak nějak automaticky se toto očekávalo od někoho, kdo učí společenské vědy, zbylo to na mě,“ říká s úsměvem Anderle. "Každý rok je to trošku jinak. Letos se nejedná o kulaté výročí, je to padesát dva let, ale přesto jsme se rozhodli připomenout si tuto událost nějakým zajímavý způsobem, proto malujeme před školu tibetskou vlajku a studenti měli možnost zhlédnout dokument, který se nám dostal do rukou díky festivalu Jeden svět, díky Lence Metelákové Pekařové, která tento festival zajišťuje pro západní Čechy. Současně díky tomu, že jedna z našich bývalých studentek, paní Lenka Gyaltso, se zabývá Tibetem, rozhodli jsme se ji pozvat na besedu se studenty,“ dodává.

Jaký je podle něj nejzásadnější význam, který si z obdobné akce studenti gymnázia odnesou?

"Doufám, že tato akce přinese studentům přemýšlení o tom, že můžeme i my sami udělat něco, i když se situace zdá být úplně bezvýchodná a tak zoufalá, jako je situace v Tibetu. Doufám, že budou přemýšlet o tom, že se nás i takto vzdálená země týká, a že kdyby nám něco podobného hrozilo, byli bychom určitě vděční za podporu, byť jen symbolickou, od kohokoli,“ uvádí Anderle.

 

SDÍLEJTE ČLÁNEK
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT