Územní plán Plzně byl upraven, finální verze obsahuje 120 změn

Cílem nebyla zásadní změna koncepce platného územního plánu, ale jen jeho precizace. "Finálnímu schválení předcházel sběr námětů, které obsahovaly například možnost zvětšení velikosti zastavěné plochy objektů v rekreačních oblastech či možnost změny způsobu využití z pozemků nezastavitelných na zastavitelné. Všechny podané náměty byly posouzeny a na základě podrobného prověření z nich byly zpracovány změny,“ uvedl technický náměstek primátora Pavel Šindelář.

Charakteristické jsou především rozsahem drobné změny, které zpřesňují území podle jeho skutečného užívání. "Zde jde například o oblast okolo Velkého Boleveckého rybníka s úpravou rozsahu ploch rekreace, v jeho blízkosti je to také rozšíření lokality sportovního areálu Na Prokopávce. Pozornost byla věnována i vymezení veřejných prostranství, kdy byla doplněna nebo zpřesněna tato prostranství v územním plánu již vymezená,“ uvedla Irena Vostracká, ředitelka Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně. Podle ní tyto úpravy vycházely z prověření zamýšlených konkrétních stavebních záměrů nebo ze zpracovaných územních studií. To je příklad vymezení veřejného prostranství s převahou parkových ploch Na Remízku v městské části Lhota. 

Změny nabudou účinnosti ke konci dubna, kdy bude zpracováno úplné znění Územního plánu Plzeň. „Jako změnu, která zlepší do budoucna rekreační potenciál města Plzně, je možné jmenovat změnu plochy železnice v úseku mezi Plzní a Chrástem, která po výstavbě tunelu pod Chlumem pozbyla významu. Zde byla navržena plocha přírodní, ve které může být realizována například cyklostezka propojující Plzeň s jejím krajinným zázemím. Poměrně významnou změnou je úprava dopravního řešení v oblasti Karlovarská, kdy na základě zpracované podrobnější dokumentace na řešení v prostoru křižovatky ‚rondel‘ se toto přenáší formou změny do územního plánu,“ dodala ředitelka.

Foto: ilustrační